V závěrečném článku ze seriálu o cestování vás zavedeme do Španělska. Více článků k cestovní naleznete v sekci Studenti a cestování.
Cesta do Španělska není drahá
Zaletět si z Prahy třeba do Barcelony nevyjde draho – pravidelně tam létá Lufthansa za přibližně tři tisíce osm set korun za zpáteční letenku, v akci ale můžete do Barcelony a zpět už za necelé tři tisíce. Pokud byste raději letěli do Madridu, bude to dražší – zpravidla necelých pět tisíc. Ve Španělsku pak existuje i velké množství menších letišť, letět tam však bývá už výrazně dražší.
Relativně dobře je Španělsko dostupné i autem a autobusem. Vlaková doprava je v tomto případě o hodně pomalejší a dražší; železnice si však můžete užít na místě, slavné jsou zejména trati v Pyrenejích. Kam se nedostanete vlakem, tam vás – obvykle trochu levněji – doveze autobus. U některých lokálních dopravců můžete i získat studentské slevy.
Kam jet a kde se ubytovat?
V Barceloně, oblíbeném cíli zejména mladých lidí, najdete nocleh už od sedmi euro za noc; za deset euro už ho poměrně snadno seženete ve většině velkých španělských měst a turistických oblastí. Hostely využívají hlavně studenti a batůžkáři a je to výborná šance poznat lidi z prakticky celého světa.
Kromě hostelů bývají levné i penziony – dvoulůžkový pokoj se dá sehnat již za dvacet euro, tedy za stejnou cenu jako lůžko v hostelovém pokoji pro více osob. Stále oblíbenější je ubytování na venkově v tamních usedlostech, bohužel se však většinou nedají najít na internetu a informace o nich poskytují až španělská turistická střediska.
Neznámá gastronomická perla Středomoří
Španělsko je společně s Řeckem nejlevnější zemí z původní patnáctky EU a u potravin to platí obzvlášť. Můžete se tam pořádně a kvalitně najíst, aniž by vám pak účet udělal vítr v peněžence. Španělská kuchyně je navíc velmi rozmanitá, a tak si v ní vybere téměř každý. Spojují se v ní vlivy klasické středomořské, arabské a židovské kuchyně – zejména na jihu. Olivový olej a zelenina se tak snoubí s pikantnějším kořením, než ve v evropské části Středomoří zvykem. Je škoda, že je španělská kuchyně méně známá než například italská či řecká; díky vlivům zapříčiněným dlouhým rozdělením mezi křesťanský a islámský svět je pestřejší a chuťově ještě bohatší.
Neodmyslitelně ke Španělsku patří sušená šunka a salámy, paella – rýže smíchaná se zeleninou a plody moře či jiným masem – a studená zeleninová polévka gazpacho. Z pití je slavná sangria, tedy vinný a ovocný punč často ozdobený kousky ovoce. Ve Španělsku se také pije hodně vína, kávy a horké čokolády. Byl by zkrátka hřích se tam stravovat pouze v mezinárodních řetězcích.
Je libo kultura, zábava nebo příroda?
Přiletíte-li do Barcelony, rozhodně nesmíte vynechat baziliku Sagrada Familia, překrásnou Gaudího budovu. Její stavba byla zahájena na konci 19. století a dosud není úplně u konce, ale měla by být dovršena ve 20. letech tohoto století. Už dnes je však skoro hotová, zvenčí si člověk nedokončených prvků téměř ani nevšimne. V roce 2010 byl navíc zpřístupněn její kompletní interiér s oběma věžemi. Barcelona se také stává španělským hlavním městem kultury i zábavy – se svým stále rostoucím počtem galerií a muzeí i barů a klubů.
Milovníci dávné historie nepochybně ocení návštěvu jeskyně Altamira s pravěkými nástěnnými malbami. Trochu bližší historie se pak dá najít prostřednictvím památek v celém Španělsku – obzvlášť krásné město, kde se prolínají i střetávají evropské a arabské vlivy, je pak Sevilla. Trochu „nešpanělské“ Španělsko můžete poznat v provinciích obývaných jinými národy – Katalánsku a Baskicku, v modernější době nechvalně proslulému teroristickou organizací ETA. V posledních letech však její činnost téměř ustala. A pokud si budete chtít zaskočit na návštěvu do Velké Británie, navštivte mys Gibraltar.
Zajímavou přírodu najdete také v prakticky celém Španělsku – fascinující jsou však zejména Pyreneje a pobřeží v okolí Alicante. A to se celou dobu bavíme pouze o kontinentální části země – ostrovy, například Mallorca či Kanárské ostrovy u afrického pobřeží, nabízejí ještě více.