Uvažujete o studiu na soukromé vysoké škole?

Soukromé vysoké školy mají většinou formální podobu obchodní společnosti, akciové společnosti nebo společnosti občansky prospěšné. Svoje náklady si hradí z vlastních zdrojů, a proto většinou nejsou bezplatné, ale student se na jejich chodu musí určitým způsobem finančně podílet. K činnosti jim dává souhlas Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a stejně jako veřejné vysoké školy musí splňovat nároky pro udělení akreditace.

Jaká je situace v ČR

V současnosti je v České republice přes čtyřicet soukromých vysokých škol a školné v nich, díky velké konkurenci, není výrazně rozdílné. Některé počítají školné na celý akademický rok, jiné na semestr a některé si peníze účtují po měsíci.

Pokud jste někdy navštívili Veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus v Praze nebo Brně, jistě jste si všimli stánků soukromých vysokých škol – jsou většinou zajímavější, nápaditější a lákavější než stánky škol veřejných, často oplývají i množstvím reklamních dárkových předmětů, u některého stánku na vás čeká ovoce, jinde káva nebo čaj zdarma – jednoduše potřebují nalákat co nejvíce studentů. U těchto vysokých škol se úspěšnost uchazečů pohybuje mezi sedmdesáti a sto procenty, pod sedmdesát procent klesá zřídkakdy. Z těchto čísel je patrné, že ne každá soukromá vysoká škola přijme s nadšením každého uchazeče a dostat se na ní je takřka bez námahy, jak někdy tvrdí zlé jazyky.

•  Využijte naši databázi vysokých škol
  

Mezi dlouhodobě nejžádanější patří pražský Bankovní institut vysoká škola v Praze se školným 19 900,- na semestr, pražská Vysoká škola ekonomie a managementu, kde zaplatíte od 15 000 korun za semestr, Metropolitní univerzita Praha s 24 000 za jeden semestr, Vysoká škola obchodní v Praze, na níž studium stojí 22 500 Kč semestrálně, či Univerzita Jana Amose Komenského, jejíž cena se pohybuje od 25 000 za jeden semestr studia. Mezi nejdražší a zároveň nejžádanější vysoké školy s výrazně nižší úspěšností uchazečů než u jiných soukromých VŠ (pohybuje se kolem 43%) patří Literární akademie (Soukromá vysoká Škola Josefa Škvoreckého).

Některé školy jsou na tom s kvalitou na štíru, jiné mají vcelku slušnou úroveň hlavně díky bohatým zkušenostem a učitelům ze zahraničí na vysoké odborné úrovni. Není však výjimkou, že soukromé vysoké školy raději podřídí své nároky schopnostem studentů jen proto, aby nepřišli o pravidelný příjem financí, což se bude s nastupujícími slabými ročníky ještě zhoršovat.

Naše soukromé školství zatím západu nestačí

Před nedávnou dobou, kdy byl ministrem školství Ondřej Liška, se objevila takzvaná Bílá kniha, která obsahovala návrhy reforem českého vysokého školství. Zásadní myšlenkou bylo, aby se naše terciární školství podobalo více tomu západnímu, americkému, s množstvím prestižních soukromých vysokých škol. Americké univerzity jsou však něčím, co se s českou soukromou školou nedá srovnávat – relativně malý počet studentů, bohatství samotné školy i studentů – školné dosahuje z našeho pohledu až astronomických částek, kolem 35 tisíc dolarů, což s přibližně rovná ročnímu platu běžného amerického zaměstnance – a především vysoká úroveň absolventů i samotné vědecké činnosti univerzity.

U nás je situace rozdílná a soukromé vysoké školy se rozhodně netěší velkému uznání ani dobré pověsti, některé právem, některé možná ne. Ani studium na veřejných vysokých školách rozhodně není zcela zdarma a studenti mají velké výdaje. Pokud však máte dobré zázemí a soukromou vysokou školu si můžete dovolit, nic vám v jejím studiu nebrání. I když vám dá kvalitní vzdělání, které mnohdy převyšuje úroveň některých nesoukromých univerzit, nálepky „má to zaplacené“, vás nikdo v očích potenciálního zaměstnavatele nezbaví. Na americký model vysokého školství si budeme ještě muset počkat.