Vysoká škola - které dát přednost?

Fenomén českého vysokého školství v posledním desetiletí neustále roste. Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí se za toto období téměř zdvojnásobil a v následujících nejbližších letech se tento trend pravděpodobně nezmění. Každý uchazeč o studium v akademickém roce 2011/2012 má na výběr té nejvhodnější instituce čas ve velkém množství případů už jen do konce měsíce února..

Vzhledem k tomu, že kapacity na vysokých školách neodpovídají neustále rostoucí poptávce po studiu, nezbývá vysokým školám nic jiného, než činit selekci z uchazečů. Selekce se provádí v rámci přijímacího řízení – zpravidla formou přijímacího testu, výjimečně i formou přijímacího pohovoru. V současné době přijímací testy zpravidla ověřují znalosti uchazečů i nad rámec středoškolské výuky. Největší zájem uchazečů si už tradičně drží veřejné vysoké školy v Praze, Brně, Plzni nebo Olomouci (viz. tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Počet uchazečů a procenta jejich přijetí u veřejných vysokých škol v roce 2010

Naopak nejmenší zájem o studium si stále drží převážně soukromé vysoké školy (viz. Tabulka č. 2). Důvodem může být přesvědčení zájemců o neefektivitě těchto typů škol, o tvrzení, že ji absolvuje údajně každý, protože si to zaplatí. Studenti se zde údajně neučí, protože to mají „jisté“, diplom dostane každý, nemá srovnatelnou hodnotu. K určité diskriminaci zde přispívají i potenciální zaměstnavatelé, kteří se stále ještě orientují podle velikosti a tradice, a to samozřejmě nahrává spíše veřejným vysokým školám.

Tabulka č. 2: Počet uchazečů u nejméně žádaných vysokých škol v roce 2010

Proč vůbec dochází k neustálému navyšování zájemců o vysokoškolský diplom?

Až do roku 2008 se zaměstnatelnost absolventů vysokých škol stále zlepšovala. Poté došlo k propuknutí ekonomické krize, která měla vliv na mnoho oblastí našeho každodenního života, včetně uplatnění absolventů na trhu práce. Např. v roce 2008 bylo rok po ukončení studia nezaměstnaných méně než 2,5 procenta, v roce 2009 to byla bezmála 3 procenta. I přes nepříznivý vliv této krize, se na nárůstu mladých lidí bez práce podílejí vysokoškoláci stále nejmenší měrou.

Mezi typické obory, které se poslední roky drží na předních příčkách žádanosti, rozhodně patří právnické a lékařské fakulty vysokých škol. Hlavním důvodem této skutečnosti je jednak to, že tyto fakulty umožňují studium velmi lukrativního oboru Práva a Specializovaného lékařství a také fakt, že míra nezaměstnanosti u absolventů těchto fakult nedosahuje dokonce ani jednoho procenta. Dalších dobrých výsledků dosahují rovněž obory pedagogické, technické a ekonomické. Naopak mezi nejméně žádané patří fakulty zemědělské a přírodovědecké.

A dle jakých kritérií si vybrat tu správnou vysokou školu? Ve výběru vysoké školy hraje důležitou roli hned několik otázek, které si musí položit každý zájemce o studium. Jedná se především o následující:

Město studia

Zde je na místě zvážit ochotu dojíždění z místa bydliště, nebo druhou variantu, kterou je ubytování na vysokoškolských kolejích, případně v pronájmu bytu.

Škola jako vzdělávací instituce

Uchazeč by se měl informovat o vybavení školy, jejího zázemí, o dané lokalitě, o spolupráci školy s potenciálními zaměstnavateli, ostatními školami, o možnosti praxe při studiu podporované školou apod.

Finanční náročnost studia

Nákladů, které je nutno spojit se studiem na vysoké škole, je celá řada. Mezi ty hlavní, s kterými je nutné počítat, patří především platba za ubytování, resp. za dojíždění, za městkou dopravu (u větších měst), náklady na stravování, na skripta a učební pomůcky.

Koníčky a atraktivita oboru

Pro každého zájemce je zájem a koníčky jedním z důležitých kritérií při volbě oboru daného studia (vědecký, lékařský, ekonomický apod.).

Uplatnění po studiu

Je vhodné si předem rozmyslet, která zvolená škola Vám nabídne takové znalosti a dovednosti, které poté co nejlépe využijete v pracovním životě a o které je na trhu práce zájem.

Vzdělání jako takové, a vysokoškolské zvláště, je pro každého člověka tou nejlepší investicí do své budoucnosti. S kvalitním univerzitním vzděláním získává student nejen vědomosti a znalosti, ale dochází k celkovému rozvoji jeho myšlení, hodnotám a postojům ve společnosti. Nároky na vzdělání budou v dnešní znalostní společnosti neustále růst a kvalitní vysokoškolské vzdělání bude jedna ze základních podmínek vyšší kvality života.