V minulém díle seriálu „Jak napsat životopis“ jsme dospěli k závěru, že o úspěchu CV ve výběrovém řízení rozhoduje nejen splnění základních požadavků, ale i originalita a zapamatovatelnost kandidáta. Zatím jsme se na něj dívali pouze s úhlu obsahového. Dnes se zaměříme na vzhled CV.
Grafická úprava: Nedoporučuje se příliš experimentovat
Životopis by měl zaujmout především svým obsahem, nikoli výstředním grafickým ztvárněním. Nedoporučujeme přílišné experimenty. Pokud se od kandidátů očekává kreativita, mají zpravidla i později dost prostoru pro to, aby ji prokázali.
Posílat životopis ve formě elektronické prezentace s obrazovými a zvukovými efekty je přijatelné pouze ve výjimečných případech, nejlépe, je-li to součástí zadání pro uchazeče o pozici (pravděpodobně v marketingu, grafice, IT či uměleckých oborech). Nejčastější je forma dokumentu .doc. či .pdf se zvýrazněnými nadpisy jednotlivých sekcí a názvy zaměstnavatelů, pozic a podobně.
Nikdy není jisté, kdo CV dostane do ruky, proto je lepší volit takový vzhled, který odpovídá běžným zvyklostem.
Fotografie: Je třeba držet se určitých zásad
Totéž platí do značné míry i pro fotografii. V současné době je trendem spíš ji k životopisu přikládat. Je třeba si ale uvědomit, jaké jsou možné důsledky. CV s fotkou určitě působí uceleně, moderně, profesionálně. Navíc pomůže personalistovi udělat si představu o tom, jak kandidát vypadá. Pokud v něm vzbudí sympatie, může mít větší šanci, že si ho pozve na osobní pohovor, i když je jeho CV obsahově srovnatelné s ostatními.
Bohužel, fotografie v personalistovi může vzbudit i negativní emoce, a tak hrozí nebezpečí, že kandidátovy šance na úspěch výrazně klesnou dřív, než dostane možnost se představit. V každém případě, personalistova pozornost je stále přitahována k fotografii, a i když se snaží o profesionální nadhled, ve skutečnosti životopis čte již pod vlivem prvního dojmu z člověka na fotografii. Ve výsledku nevěnuje obsahu CV takovou pozornost, jako kdyby fotografie přiložena nebyla. V některých případech (například asistentka, recepční, obchodník) se fotografie vyžaduje.
Ale ať je k CV přiložena povinně nebo „jako bonus“, vždy by to měla být fotografie obličeje, v průkazovém formátu a s přiměřeným výrazem (seriózní úsměv). Rozhodně není vhodné používat fotografie z dovolených (v plavkách), z oslav (s rozjařenými kamarády v pozadí a sklenkou u ruky), z romantických výletů (s partnerem, někdy odříznutým), „vtipné záběry“ (rozjařený smích, zadní strana hlavy, grimasy, černé brýle), umělecké fotografie (téměř akty) a podobně. Právě ty mnoho lidí k životopisu klidně přidává, aniž si uvědomí, že mohou výrazně poškodit celkový dojem z CV.
Pravopis: Pozor na gramatiku!
CV musí být na první pohled přehledné, logicky uspořádané, přiměřeně dlouhé a odpovídajícím způsobem graficky ztvárněné. O gramatických chybách nemluvě. I občasná chyba i/y, s/z, nebo ú/ů dokáže personalistu češtináře nelibě naladit, a to se pak může projevit na jeho celkovém hodnocení životopisu.
Nejčastější jsou chyby například ve spojeních: s cíly, s dodavately, zpráva serveru; ve jménech, například „U průhonu“.
Nejvíce se pravopis sleduje u administrativních pozic, případně obchodníků, u kterých se předpokládá písemný kontakt se zákazníkem, dále pak v marketingu a právní oblasti. Od vysokoškoláka se ale v podstatě vždy očekává bezchybný písemný projev v rodném jazyce i v dalších jazycích, ve kterých je CV zpracováno.
Článek vyšel na serveru iList.cz, jehož obsah tvoří měsíčník Studentský list. SL je nezávislý měsíčník studentů Vysoké školy ekonomické v Praze.