Bavíte se učením?

V psychologii a obecně v životě neznamená učení pouze sezení u knih a drcení se definic, ale je to v podstatě aktivní poznávání a zapamatovávání si, jak se co dělá a podle jakého vzorce se ten či onen naučí řídit. Přestože i učení má svou definici, která se snaží co nejobjektivněji pojmout celkový význam, problematika metod učení se snaží zpříjemnit ono povinné – formální – učení a vysvětlit o co vlastně jde u onoho – řekněme – obecného učení.
A na definici výjimečně zapomeňme…

Učení všude kolem nás.

Neděsme se toho, hold tak to je a přestože často jako první nás napadne škola, když se řekne učení, tak hodně věcí umíme už z dob předškolních… A hlavně učíme se všechno – jak pozitivní poznávání a vědění, tak bohužel i to negativní (ale spíš bohudík, otevřou se nám totiž díky tomu oči).
I naši rodiče pravděpodobně nebyli bezvadným párem, který byl ihned perfektně sladěný sám od sebe, oni se také museli s větším či menším úsilím učit spolu vycházet a žít spolu! A naši prarodiče se museli učit žít bez partnera, to je tíha, ale dá se říct, snažili se to zvládat…

Prostě učíme se celý život, to je jasné.

Tím pozitivním učením kultivujeme naši osobnost a připravujeme ji na těžší životní zkoušky.

Učit se můžeme například záměrně i nezáměrně… Učí se také zvířata… Učení má své druhy jako například:

• učení podmiňováním,
• pokusem – omylem,
• senzomotorické nebo
• učení nápodobou…

Jak zvýšit efektivitu?

Zapamatováním si. Jednoduché, ale jak si to všecko zapamatovat? Všech deset bodů…

1. Obecné rady polidštěte na sebe samotné.
2. Vytvořte si optimální učební zvyklosti.
3. Najděte smysl studia daného učiva.
4. Udělejte si představu o celkové skladbě učiva (o co tam vlastně jde).
5. Informujte se víc než jen z učebnic.
6. „Dělejte si poznámky, jde vám přece o známky“, jak zpívala Dáda Patrasová.
7. Vytvořte si vlastní mechanismy kontroly vašeho studia.
8. Najděte si studijního partnera.
9. Vžijte se do svého učitele, podívejte se na svět jeho očima, zjistěte, co jsou jeho priority, čím si ho můžete naklonit, zjistěte, kdo to vlastně je.
10. Nebojte se neúspěchu, nepropadejte ponížení, depresi ani panice, vždyť o co jde? O život? Analyzujte neúspěch a chyby, které jste si natropili… Sebereflexe je číslo jedna!

Buďte aktivní…

Význam aktivity studenta pro úspěšné studium, které výzkumy potvrzují, je převeliký! Všichni to známe a tušíme, že existují takové předměty, kde zjišťujeme, že aktivita nás fakt nebaví, způsob učení je spíš dření… O efektivnosti nemluvě. Hrůza, děs, nuda, dril… Sedíme nad tou změtí informací, čteme a občas si to předříkáváme. Co naplat, nechápeme… Odpor. Jde překonat tento bludný kruh a stát se aktivním studentem i v předmětu bytostně nepříjemném?

Je to těžká otázka, ale zas nic není nemožné! Metod, jak zefektivnit studium máme k dispozici hned několik.

PQRST versus SQ4R

Není to sci-fi!
Metoda učení PQRST znamená zkratku anglických slov PREWIEW – přehled, QUESTION – otázka, READ – čtení, SELF-RECITATION – opakování vlastními slovy a TEST – zkouška.

1. Stručně jde o to, že tahle efektivní učební metoda využívá prostě nejprve prolistování učebnice nebo kapitoly.
2. Pak se sami sebe zeptáme, co tím chtěl „básník“ říct, o co tam tedy jde?
3. Následně si přečteme detaily, které se snažíme přeložit si do vlastního jazyka, ideálně nahlas si zopakovat, o čem si myslíme, že látka je.
4. Jakmile dočteme kapitolu, učebnici, otestujeme se sami, co jsme si zapamatovali.

Tuto metodu vyvinuli T. a H. A. Robinson, Spache a Berg.

Druhá metoda SQ4R je akronym (iniciála, zkratka) – S – SURVEY – prozkoumej, Q – QUESTIONS – ptej se (otázky) a 4R – 1. READ – čti, 2. REFLECT – uvažuj (o látce), 3. RECITE – opakuj, recituj, přeříkávej a 4. REVIEW – vyjádři v rekapitulujícím přehledu.

Tato metoda je hodně podobná předcházející, na jejím vzniku se podíleli F. P. Robinson a E. J. Thomas. Je možné, že bude působit o něco složitěji než metoda PQRST, a to právě díky obsaženému číslu. Nicméně jde téměř o totéž…

Jak podtrhávat?

Podtrhávání textu v učebnici může být také záludné a neefektivní, podobně jako ve filmu Básníci… Podle J. Snowmana, autora studie „Učební taktiky a strategie“ (1984) je důležité, že pokud si nejsme jistí tím, co je nejpodstatnější, řiďme se zásadou: „Podtrhnout v každém odstavci nanejvýš jednu větu!“ Je však dobré předem si promyslet, co je v textu opravdu podstatné.

Velmi efektivní kurzy učení

Nejen na internetu jsou k dispozici výborně propracované online kurzy a testy, které mají tak zajímavou skladbu, protože neustále drží pozornost. Nejsou sice zadarmo, ale investovat do nich se vyplatí a tím pádem se naskytne příležitost na vlastní kůži zjistit, jakým způsobem jsou připraveny. To je v podstatě nedocenitelné! A hlavně toho lze využít v jakémkoliv předmětu. Za tu necelou stovku to prostě stojí.

Pro představu, jak vypadá takový kurzík?

1. Seznámí nás s učivem tak, že uvede příklady ze života.
2. Popíše jednotlivé příklady ze života pomocí učebnicových definic.
3. Zaujme nás nějakým vtipným, zajímavým, poutavým příkladem nebo příběhem z daného oboru.
4. Otestuje nás několika málo otázkami z toho, co se výše řešilo.
5. Snaží se nás dovést k úvahám a zamyšlením nad danou problematikou, snaží se zapojit nám vlastní poznatky z oboru.
6. Zapojí cizí jazyky.
7. Případně uvede obrázkové příklady.
8. Nakonec nás otestuje opět několika otázkami a následně v další lekci znovu otestuje naši paměť větším množstvím otázek z probírané lekce.