Kolik si vyděláte v jednotlivých profesích

Pro někoho jasná volba bez sebemenších zádrhelů, pro jiného věčné dilema. Při volbě povolání je nutno zohlednit několik kritérií – vlastní schopnosti, zájem o obor a perspektiva zaměstnání do budoucnosti spolu s výdělky. Peníze by neměly být jediným vodítkem při plánování budoucnosti, nicméně jsou důležité a bez nich to jednoduše nejde. Pokud jste na rozpacích a nevíte, kterým směrem se vydat, můžete se zkusit postupovat podle následujícího žebříčku.

Tři nejlepší

Žebříček se z dlouhodobého hlediska nijak výrazně nemění, proto první příčky nejsou nijak překvapivé.

Na prvním místě se nachází zaměstnanci v oboru peněžnictví a pojišťovnictví. Jejich průměrný plat je 54 634 Kč, což je více než dvojnásobek průměrné mzdy u nás celkově. Na vysoké pozice přirozeně nedosáhne každý absolvent s ekonomickým zaměřením, občas přijde i nepříjemné rozčarování. Je nutné pracovat na sebezdokonalování, je zde velký prostor pro prosazení se mezi spoustou konkurentů, a proto zájemcům o velký výdělek nesmí chybět potřebná dravost.

Druhou příčku obsadili podle očekávání pracovníci zabývající se informačními technologiemi a komunikační činností. Odborníků v tomto oboru je stále poměrně málo, proto jsou ti nejlepší často přepláceni – firmy se snaží si je udržet i za cenu zvýšených nákladů. Průměrný plat je zde 45 663 Kč. Ale pozor, tahle práce rozhodně není pro každého. Za každou vydělanou korunou stojí krušné chvilky strávené učením, a to i u nadšenců, kteří mají pro obor nadání.

V těsném závěsu se pak nachází zaměstnanci v oboru výroby a rozvodu energií, jejichž průměrný plat se vyšplhal až na 44 503 korun.

Veřejná sféra

Ve veřejné sféře jsou průměrné platy výrazně nižší než v soukromém sektoru, propast je vidět na první pohled. Zde nejvýše stojí veřejná správa a obrana s 25 662 korunami. Na druhém místě se nachází zdravotní a sociální péče, kde si lidé vydělají v průměru 24 944 Kč. Třetí jsou zaměstnanci v oblasti vzdělávání s 21 255 Kč. I zde je však nutno zohlednit fakt, že uvedené mzdy jsou jen průměrné a zdaleka všichni na takové peníze nedosáhnou.

Opačný konec žebříčku

Podle čísel jsou na tom nejhůře zaměstnanci v oboru pohostinství, ubytování a stravování. Zde se průměrné platy pohybují pouze okolo třinácti tisíc korun, což je poměrně málo. Reálně si ale lze domů přinést klidně i dvojnásobek této částky, a to díky spropitnému a různým odměnám zaměstnavatelů. Tyto peníze jsou nezdaněné a jsou některým lidem velkým trnem v oku, snahy o jejich evidenci a zdanění je však povětšinou marné. Přitom zájem o hotelové školy a vzdělání v oboru služeb je velký. Jak vidno, ne každému jde jen o peníze. Pro prosazení jsou zde nutné ale i specifické vlastnosti, pracovitost a v neposlední řadě dobré kontakty a známí, bez nichž se k nejlepší místům často nelze dostat.

Šance pro absolventy

Podle pracovních agentur se pracovní trh vzpamatoval z krize a míst pro absolventy je letos o polovinu více, než tomu bylo vloni. Zároveň podle MPSV nezaměstnanost klesá. To je pro studenty a absolventy ta nejlepší zpráva.

Výběr povolání by rozhodně neměl být řízen pouze sledováním nejvyššího výdělku – pokud vás práce nebude bavit a budete se muset přemáhat, někde se to určitě časem projeví. Jak jinak, než negativně. Pro někoho ale tyto informace mohou být dobrým vodítkem a též motivací snažit se při studiu ze sebe dostat maximum.