Veřejné vysoké školy odmítají reformy a chystají protesty

Členové akademické obce Univerzity Karlovy během něj uveřejnili rezoluci, ve které odmítají návrh věcného záměru zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům. Oba zákony jsou podle nich připravovány ve spěchu a nesplňují ani základní požadavky, které by podobné dokumenty splňovat měly.

Budou-li zákony přijaty, dojde podle akademiků k likvidaci samosprávného charakteru vysokých škol, k podřízení škol komerčním a politickým zájmům, a k omezení práv, které jsou zaručeny Listinou základních práv a svobod, jež je součástí Ústavy České republiky.

"To čeho my se jako studující obáváme je dopad obou těch zákonů v kombinaci," říká předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašůrek. "Tedy poměrně výrazné změny ve fungování vysokých škol, řízení a samosprávy, a neodůvodněného omezování zastoupení studujících v akademických senátech v kombinacích se zavedením odloženého školného, které zatím nemá nikde na světě ty pozitivní efekty, které si od něj možná někdo slibuje."
Odložené školné podle něj zadlužuje studenty, způsobuje destabilizaci financování vysokých škol a vytváří další snižování veřejných financí, které jdou do vysokého školství.

Univerzita Karlova a většina dalších veřejných vysokých škol kritizují rovněž omezování vlivu studentů v akademických senátech, nový systém akademických hodností, nebo pro české prostředí údajně nevhodné a navíc z amerického a britského prostředí chybným a neúplným způsobem převzaté manažerské řízení vysokých škol. Dále jim vadí, že nový návrh zákona o finanční pomoci již narozdíl od starších návrhů neobsahuje zavádění studijních grantů a státních stipendií a preferuje systém půjček na školné, které budou poskytovat komerční banky. Tedy nikoliv neziskové státní fondy, o kterých mluvili autoři reforem a ministr Dobeš ještě letos v létě.

Rovněž upozorňují, že ve všech zemích, kde bylo školné zavedeno, se začalo skokově zvyšovat. Jako příklad uvádějí Velkou Británii, kde došlo během deseti let ke zvýšení školného o 900 procent. Ve dvou třetinách zemí Evropské unie podle nich navíc žádné školné na veřejných školách není.

Vyvracejí také vládou budovaný mýtus, že se zavedením školného se veřejné vysoké školy stanou kvalitnějšími a studenti budou studovat zodpovědněji. To se prý zatím nikde nepotvrdilo. Na školách bude podle nich omezeno svobodné vědecké bádání a dostanou se pod silný vliv politických a komerčních skupin.

Celkově školy návrhy obou zákonů školy považují za nedopracované, mnohoznačné, špatně pochopitelné a celkově zmatené. Ministerstvo školství je pak obviňováno, že postupně po jednotlivých dílcích mění podstatu českého vysokého školství, aniž by se zamýšlelo nad celkovým novým výsledkem, který tím vytváří.

Soukromých vysokých škol se reformy podle jejích kritiků příliš nedotknou, ačkoliv právě na ně by měly myslet také. Ne všechny dnes mají dostatečnou kvalitu, mezi různými soukromými vysokými školami panují propastné kvalitativní rozdíly, a některé jsou dlouhodobě v podezření, že fungují jako rychlá a snadná výrobna titulů pro ty, kteří si je mohou dovolit zaplatit.

Univerzita Karlova má podle jejího rektora již dva roky připravený materiál s vlastními návrhy reform vysokého školství, který již diskuzí prošel. "Tam jsme argumentovali tím, že to co opravdu potřebujeme je celá série drobných a někdy ne až tak drobných úprav, což je věc, pro kterou by byla lepší novela vysokoškolského zákona," prohlásil rektor Václav Hampl.

Pokud bude vláda i nadále v prosazování zákonů pokračovat a ministr Dobeš hlasy akademické obce nevyslyší, vyzývají vysoké školy k tomu, aby se odpor proti reformám posunul o stupeň výš. "Většina z předsedů senátů v této zemi se na začátku ledna usnesla, že máme postupně zvažovat protestní akce typu informační shromáždění, rezoluce, petice, demonstrace, stávka," řekl předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze Jan Hála.

Ministr Dobeš již během večera zareagoval, obvinil rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla z podněcování občanských nepokojů a pozval jej na ministerstvo školství. "Dnešní setkání není žádné podněcování nepokojů," odmítl nařčení Hampl. "Situace, kdy několik set příslušníků akademické obce cítí potřebu se nad něčím sejít a na půdě univerzity o tom diskutovat, případně na to vyjádřit nějaký názor – to nemá s podněcováním sociálních nepokojů nic společného."