Jak napsat kvalitní bakalářskou práci

Bakalářská práce vypadá na každém oboru trochu jinak; nejčastěji jde o literární rešerši (mnohdy zároveň teoretickou přípravu k diplomové práci), na technických oborech může jít o program nebo postavené zařízení doplněné textem, na uměleckých školách zase o vlastní umělecké dílo plus textový komentář. Nelze tedy generalizovat, jakou by měla mít strukturu nebo délku; některé aspekty však univerzální jsou – pečlivé dodržení podmínek stanovených na vašem oboru, pravopisná a stylistická správnost, adekvátní počet a formát referencí.

Přesně dodržujte požadavky!

Rozhodně nezanedbávejte pravidla daná vaší katedrou či celou fakultou pro psaní bakalářských prací. Měla by specifikovat formátování (povinné či doporučené fonty, řádkování, mezery mezi odstavci, zarovnání textu zpravidla do bloku, případy používání tučného písma či kurzivy), rozsah (většinou udáván s minimem dvaceti a maximem čtyřiceti stran textu, nicméně v závislosti na oboru se může oběma směry lišit) a především strukturu – běžně titulní stranu, prohlášení o samostatném vypracování, poděkování, úvod, kapitoly rozebírající jednotlivá podtémata a závěr, případně nástin budoucího výzkumu na toto téma, který by mohl být předmětem vaší diplomové práce.

Ačkoli tato struktura se u některých oborů může diametrálně lišit, vždy je dobré mít v práci alespoň nějakou strukturu. Některé pedagogické a umělecké obory v této oblasti nemají speciální požadavky a bohužel je pak často výstupem činnosti jejich studentů jediný souvislý text bez sebemenších náznaků strukturování. Jednolitý text bez rozdělení na samostané sekce se špatně čte, zvláště je-li odborný, a čtenář si z něj méně zapamatuje a hůře v něm vyhledává. Proto se snažte budoucím čtenářům vaší práce usnadnit orientaci v ní, na oponenta tím uděláte lepší dojem.

Neshody mezi jednotlivými pracovištěmi panují i v ohledu formátu citací – typicky jde o abecední seznam dle autora článku, přičemž uvnitř citace po autorech následuje rok, název práce, časopis, jeho číslo a čísla stránek, kde se práce vyskytla. Nicméně každá katedra preferuje tyto informace trochu jinak zapsané – liší se umístění teček a čárek, použití kurzivy či kapitálek. Nejlepší je proto si projít úspěšně obhájené práce z vašeho oboru (většinou volně dostupné na internetu, případně vám je poskytne školitel) a pořádně se podívat na strukturu, způsob zápisu citací i další náležitosti.

Pokud si nejste jisti pravopisem, najděte si korektora

Nejhorší, co můžete s obsahově kvalitní prací udělat, je odevzdat ji plnou překlepů a pravopisných chyb. Někteří oponenti nad tím mohou mávnout rukou, ale jiné to rozčílí a v kombinaci s menšími nedostatky v jiných oblastech mohou tyto chyby vést k výraznému zhoršení výsledné známky – zcela zbytečnému, neboť se mu dá velmi snadno předejít.

Pokud chyby nedokážete odhalit a opravit, ani když si po sobě hotovou práci několikrát přečtete, dejte ji přečíst spolehlivému známému, který vám ji správně opraví, nebo využijte služeb profesionálního korektora. Může vás vyjít od necelého tisíce po několik tisíc korun v závislosti na avizované ceně služeb (udávané za počet stran či znaků, ale i za hodinu), rozsahu a náročnosti bakalářské práce.

Nepleťte dohromady různé styly

Mezi obory se bakalářské práce liší i požadovaným stylem; je samozřejmé, že jinak bude koncipovaná práce na literární akademii, na informatice a na ekonomii. Ale je zcela zásadní v celé práci udržet jednotný styl a nemíchat jich několik dohromady, pokud to nebylo zadáním například v oblasti studia literatury. Pakliže nejde o uměleckou práci, důsledně se vyhýbejte jakýmkoli nespisovným a hovorovým formulacím či neustáleným zkratkám a slovním spojením.

I proto je důležité psaní práce neuspěchat, nejdříve si pročíst požadavky, připravit si podrobnou osnovu, věnovat dost času samotnému psaní, první verzi si po sobě několikrát přečíst a včas ji ukázat školiteli, aby vás mohl upozornit na nedostatky a abyste měli dost času je opravit. Mnoho studentů nechává napsání práce na posledních pár týdnů před odevzdáním, ale proto jsou práce často nekonzistentní nebo obsahují chyby. Zkuste tedy dodržet těchto několik základních, jednoduchých rad – a pokud zároveň bude vaše práce i obsahově na slušné úrovni, nemusíte už se bát výsledku.