Jak udělat kvalitní rešerši?

Základem každé rešerše je vědět, kde články hledat. Nejjednodušší je dnes to zkusit přes internet; většina článků za posledních několik desítek let se tam dá nalézt, mnoho databází vám automaticky vygeneruje citaci nalezeného zdroje a snadno zjistíte citovanost jednotlivých článků a jejich autorů. Nevýhodou je špatná dostupnost starších zdrojů – staré knihy a články v nich většinou nejsou, pokud se nejedná o známá a vlivná díla. Je proto dobré nezapomínat na knihovny, zvlášť pokud studujete obor, v němž je vhled do historie důležitý. Naopak u dramaticky se měnících oborů, zejména v přírodních vědách, jsou databáze nových článků nejzásadnější. Mezi nejdůležitější z nich patří ScienceDirect a Web of Knowledge; většinu databází pak prohledává užitečný Google Scholar.

Existuje několik hlavních způsobů, jak při vyhledávání zdrojů postupovat. Dva základní si můžeme pojmenovat třeba „metoda klíčových slov“ a „metoda sněhové koule“.

Metoda klíčových slov

Nejjednodušší, ale zároveň nejméně odolné proti „balastu“, je prosté použití klíčových slov. Do vyhledávacího pole postupně zadáváte různé kombinace výrazů, které potřebujete (například studujete-li medicínu a píšete článek na téma komplikací v těhotenství, zkuste různě pospojovat a zadat slova jako pregnancy, gravidity, birth outcome, disease, complication, obstetrics a další). Pro co nejlepší vyhledávání se hodí použití booleovských operátorů (and, not a or), uvozovek pro hledání přesného výrazu a znaku * za kořen slova, což umožní vyhledávání jeho různých podob (kupříkladu pregnan* pak v databázi vyhledá pregnancy, pregnant, pregnancies apod.).

Výhodou tohoto hledání je rychlost a jednoduchost, nevýhodou naopak to, že databáze vám najde spoustu článků souvisejících s tématem jen velmi okrajově, protože obsahují vyhledávaná slova. Ušetříte si tedy práci při podrobnějším procházení databází, ale z výsledků musíte vyfiltrovat to, co potřebujete.

Metoda sněhové koule

Někdy je výhodnější využít metodu „sněhové koule“; jakmile najdete jeden užitečný článek úzce související s vaším tématem, podíváte se na reference v něm a projdete si je – a přes ně pak můžete hledat stále dál a dál. Mnohé databáze vám navíc ke každému článku najdou související, díky nimž se dostanete k dalším „cestičkám“ citací.

Stěžejní pro tento způsob je nalezení prvního kvalitního článku s mnoha referencemi, od nějž můžete odvíjet svůj další postup. Určitou nevýhodou je v některých oborech i postup směrem ke stále starším článkům – například v imunologii nebo molekulární biologii je třeba si dávat obzvlášť pozor na zastaralé práce.

Spojení obou metod

Nejúčinnější při provádění rešerše je zkombinovat oba postupy. Nejprve zkuste pomocí vhodných klíčových slov najít několik prvních článků, projděte si je, a pokud některý z nich bude velmi nápomocný, zkuste se od něj odrazit při hledání následných zdrojů.

Někdy budete muset prohlédnout mnoho desítek jednotlivých článků, abyste našli třeba dvacet takových, které budete potřebovat, ale tomu se bohužel nelze vyhnout. Jediné, co lze provést, je hledat co nejdůkladněji a chytře, abyste si nepřidělávali práci navíc. Udělat kvalitní rešerši a pak zdroje využít v článku nebo závěrečné práci je občas náročná činnost – ale pro každého univerzitního studenta nezbytná.