Počet vysokoškoláků - moc nebo málo?

Získání vysokoškolského titulu je pro mnohé lidi vytouženým cílem, který jim má zajistit budoucnost plnou blahobytu a úspěchu. Množství absolventů však čeká zklamání v podobě nedostatku volných míst v jejich oboru, anebo mzdy, která rozhodně neodpovídá úsilí a prostředkům vynaloženým při samotném studiu.

Jak jsme na tom

Ve školním roce 2005/2006 u nás bylo celkem 245 457 vysokoškoláků, v loňském školním roce to už bylo 283 486 – i v takto krátkém časovém úseku je jasně vidět, že počet studentů každým rokem roste. Celkově bylo tedy v loňském roce evidováno celých 1 117 830 lidí s vysokoškolským diplomem, z nichž 22,5% žije v Praze, což s sebou nese i nejvyšší koncentraci absolventů VŠ v republice. Nejméně takových lidí je pak v Karlovarském kraji, kde má diplom poze 7,2% z celkového počtu obyvatel kraje. Momentálně na univerzitách studuje téměř 70% populačního ročníku.

Výše uvedená čísla na první pohled vypadjí ideálně, s tím však rozhodně nemůžeme souhlasit při jejich porovnání s údaji, které v loňském roce zveřejnila Oragnizace pro ekonomickou spolupráci (OECD), podle kterých je naše země v počtu vysokoškoláků stále pod průměrem vzhledem k ostatním 34 členům Organizace. I přesto ale Ministerstvo školství i odborníci bijí na poplach – absolventů VŠ je moc, jejich množství se bude dále zvyšovat, a tím se sníží všeobecná kvalit vysokoškolského vzdělání. Nehledě na zbytečně promrhané prostředky, které stát ročně na tyto studenty vynaloží.

Snižovat razantně počty vysokoškoláků?

Odpověď na tuto otázku se liší na základě toho, na jaké straně barikády dotazovaný stojí. Ti, kterým záleží na kvalitě vzdělávání a stavu státní pokladny (případně studenti prestižních oborů, kteří o budoucí zaměstnání nebudou mít nouzi), by rozhodně nějaká omezení uvítali. Jinak už na tuto problematiku nahlíží studenti, kteří z dnešního uspořádání vysokého školství mají prospěch, a samozřejmě také ti, kteří mají nějaký zájem na provozování vysokoškolského „byznysu“.

Řešením pravděpodobně není a nebude mechanické snižování počtu absolventů, potřeba je složitější restrukturalizace stávajícího systému spojené s důslednějším vybíráním těch, kteří si diplom zaslouží. To se však nestane ze dne na den, což ale společnost nerada vidí – mnohem populárnější jsou razantní kroky, u kterých jsou výsledky vidět hned, ačkoli tyto výsledky vždy nejsou ideální. I bez vnějších zásahů si ale pracovní trh s nadcházející situací zvládá poradit – méně kvalitní uchazeči bez potřebných schopností dobrou pozici nezískají, i když se mohou pyšnit vysokškolským titulem. Tento fakt pak může být útěchou pro ty, kteří na vysoké potili krev a nakonec získali stejný titul jako někdo, koho univerzita přijala jen proto, aby naplnila kapacitu. I když to pro některé absolventy humanitních oborů bude zklamáním - co je na výplatní pásce, to se počítá.