Co dělat, pokud jste se nedostali na VŠ?

Zkuste sehnat práci v oboru

Ideální možností, jak si během roku mimo školu vydělat peníze a zároveň získat znalosti a zkušenosti užitečné pro budoucí studium, je zaměstnání přímo v oblasti, již se chystáte studovat. U některých oborů to samozřejmě jde snáz, u některých velmi obtížně. Pokud míříte do marketingu, ekonomie nebo třeba mezinárodních vztahů, budete mít širší výběr možných prací, ať už na plný nebo (vzácněji) částečný úvazek, případně brigád. Cizí jazyky i dovednosti ve vyřizování smluv si procvičíte jako asistenti či recepční ve větších, nejlépe mezinárodních či se zahraničním obchodujících firmách. Na asistentských a neodborných pozicích v bankách či pojišťovnách si můžete vyzkoušet základy účetnictví, administrativy i přímo práce s klienty.

U přírodovědných oborů můžete zkusit získat práci nekvalifikovaného laboranta nebo asistenta, ale zde už nabídek naleznete podstatně méně a šance na sehnání daného zaměstnání budou bohužel nízké. V technických odvětvích zase existuje možnost neodborné výpomoci, případně získání zaměstnání díky talentu i bez kvalifikace (například po schopném programátorovi firma obvykle sáhne, i když nemá žádný titul), také ovšem vzácnější než příležitosti pro budoucí studenty ekonomie a jiných humanitních oborů.

Jak jinak si můžu zvýšit šance na přijetí na VŠ?

I kdybyste nenašli práci v oboru ani vzdáleně příbuzném tomu, který chcete studovat, a museli z finančních důvodů přijmout úplně jiné zaměstnání, nezoufejte; pro mnohá odvětví existují přípravné kurzy, další možností je doučování. Stojí sice peníze, ale zvláště při přípravě na náročnější zkoušky se vyplatí. Zdarma a často velmi užitečné jsou online kurzy, o nichž jsme zde nedávno psali (Naučte se nové věci díky online kurzům!); díky nim nejen získáte nové znalosti a připomenete si ty starší, ale také si procvičíte angličtinu. Dále také většina vysokoškolských přednášek má skripta nebo výukové prezentace, které jsou často volně ke stažení na stránkách univerzity; nahlédnutím do nich získáte mnohem přesnější představu o tom, co vás čeká, a připravíte se na přijímací zkoušky i následné studium.

Pokud si chcete navzdory nesložení přijímacích zkoušek do příštího roku zachovat status studenta, existují tu možnosti jednoletého pomaturitního studia (nejčastěji na jazykových školách) nebo pracovního pobytu v zahraničí – obojí vám pro další studium poskytne velmi cenné zkušenosti.

Potřebuji vysokou školu?

Někteří studenti, kteří s přihláškou napoprvé neuspějí, se rozhodnou to příští rok už vůbec nezkoušet. Část z nich najde natolik zajímavé zaměstnání s dobrými možnostmi kariérního postupu, že dosažení akademického titulu již považují za nepotřebné pro budoucí kariéru. Mnozí sice nepovažují získanou práci za natolik dobrou, ale už se mi nechce se vracet z pracovního procesu zpět do studentského života; zvyknou si na stálý příjem, kolektiv v zaměstnání, pracovní dobu… Většinou jde o někoho, kdo již dříve o zvoleném oboru nebo obecně o vysokoškolském studiu pochyboval a nebyl si jím jistý.

V našich podmínkách je studium usnadněno i tím, že veřejné vysoké školy nevybírají žádné školné; ani případné zápisné v doposud navrhovaných výších by tuto situaci nezměnilo příliš výrazně, byť některým studentům ze sociálně slabších rodin by studium nepochybně ztížilo. Například ve Velké Británii ale finanční stránka vzdělání patří mezi ty nejdůležitější; školné je na většině oborů a univerzit velmi vysoké a ne každý si ho může dovolit navzdory možným stipendiím či studentským půjčkám. I talentovaní a vzdělaní lidé tak mnohdy volí práci raději než drahé studium s nejistým výsledkem.