Být dálkařem…

Kombinované = dálkové

Dříve se kombinované studium (KS) nazývalo dálkovým studiem.
A to znamená, že máte k dispozici prezenční i distanční formu studia. Prezenční část obvykle spočívá v tom, že se několik dnů v semestru, zpravidla jeden či dva dny každý měsíc, účastníte několikahodinového výukového bloku a bývá doplněna konzultacemi s vyučujícími, případně e-learningem. Komunikace mezi profesory a studenty probíhá hlavně elektronicky případně po dohodě, na osobní schůzce. Po každém semestru budete přezkoušeni ze zapsaných předmětů a délka studia většinou odpovídá prezenční formě (PS) studia, výjimečně bývá o něco delší (cca půl roku i rok).

Je na místě zdůraznit, že studenti kombinovaného studia mají statut studenta!

Pro koho ano a pro koho raději ne?

Kombinovaná studijní forma bude vyhovovat spíše uchazečům, kteří chtějí studovat více oborů najednou, ale současně nechtějí riskovat překrývání přednášek. Pravděpodobně však nejvíce zaujme ty zájemce o studium, kteří již pracují a vydělávají, případně jsou starších ročníků. Některé úzce specializované obory dokonce upřednostňují výše zmíněné podmínky. Určitě také víc padne těm, kteří se naučili efektivně využívat samostudium a nebo minimálně počítají s tím, že tento samostatně studijní fakt bude u kombinované formy stěžejním. Tedy konkrétně vzato pracující člověk s letitou praxí spíše ocení „dálkařčinu“ než čerstvý mladý maturant.

Nároky

Ty se týkají převážně času. Ať už na první pohled můžeme mít pocit, že budeme mít velmi mnoho času na učení, tak zdání kolikrát klame. Množství, které chce student KS vložit do přípravy, závisí na jeho možnostech a chuti něco obětovat. Počty prací za semestr se pochopitelně liší, přibližný odhad může být okolo 10 prací za půl roku. Pokud studenti KS dostávají průběžně více úkolů, mají výhodu, protože nemohou být tak nemile překvapeni vlastní neschopností donutit se k učení, jako ti, kteří mají povinností během semestru méně.

Kombinované obory jsou už v základní koncepci určené pro ty uchazeče, kteří nemohou obětovat tolik času sezení ve škole a tím nejčastějším důvodem pro volbu KS bývá právě zaměstnání, případně starost o rodinu nebo studium dvou škol. Vedení fakult s tímto faktem počítá a proto není pravidlem, že se na tuto formu studia lépe dostanete. Naopak, zde velmi pečlivě vybírají své potenciální studenty a nároky se pohybují velmi vysoko.

Organizace

Organizaci docházky a rozvrhu hodin by měl potenciální student věnovat velkou pozornost právě z toho důvodu, že docela dost fakult toto nemá vhodně časově sestavené a nemusí brát ohled na potřeby třeba pracujícího studenta, pokud vysloveně dotyčný sám nepožádá… Obzvlášť velký pozor na tyto náležitosti by měli dát studenti technických oborů, kde jsou součástí výuky laboratorní předměty.

Vřele se doporučuje, aby každý uchazeč prošel stránky dané školy a zjistil si systém rozvrhu hodin! Případně kontaktoval přímo studijní oddělení. Dobře zorganizované to mají například zde:

• technika - FEKT VUT, VŠB-TUO, FEL A FAV ZČU, FIT A FEL ČVUT (zpravidla soboty, někdy pátek, někdy jiný den), VOŠ IS (pátek a sobota, 1x za 14 dní)
• humanitní - AA JČU (pátek a sobota, 1x měsíčně), Učitelství pro mateřské školy ZŠ JČU (pátek i sobota), Mediální studia na FSV UK (pátek)
• ostatní – FIS UK (pátek)

Klady a zápory kombinovaného studia

Shrňme si pro lepší přehled některá pozitiva a negativa KS:

+ více volného času
+ možnost vydělávat
+ samostatnost, volnost
+ praxe k zaměstnání
+ podpora studia zaměstnavatelem (v oboru)
+ pojištění placené školou do 26 let
+ zápočty i za seminární práce

- časová náročnost
- horší organizace studia
- dlouhodobá nemotivovanost k samostudiu
- občasná znevýhodněnost studentů KS
- nedostatek studijních materiálů, skript
- malý výběr oborů
- nevýhoda absencí na konzultacích
- stát neplatí zdravotní pojištění nad 26 let (Více zde: Důchodové pojištění u studentů)

Individuální plán studia – individuální vzdělávací plán

Lze zařídit na presenční formě studia (PS). Individuální vzdělávací plán se stanovuje především pro ty studenty, kteří splní požadavky školy na jeho získání. Lze o něj zažádat na studijním oddělení či po dohodě a poradě s vyučujícími.

Obsahuje údaje o časovém a obsahovém rozvržení učiva, volbě pedagogických postupů, způsobu zadávání a plnění úkolů. Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy a může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.

Co a kde můžete studovat dálkově?

Například dálkově můžete studovat tyto obory (zpravidla Bc.):

• na JU, katedra pedagogická (PF) - obor Arteterapie, Sociální pedagogika, Učitelství odborných předmětů
• na UTB, fakulta FMK (multimediálních komunikací) - obor Multimedia a design vč. specializace na 3D design (BcA. – bakalář umění)
• na ZČU, FPE (fak. Pedagogická) – obor Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku
• na JAMU, DIFA (divadelní fakulta) – obor Dramatická výchova (4 roky)
• na UK např. 2. lékařská fakulta (LF2) – obor Všeobecná sestra, f. humanitních studií (FHS) - Orální historie - soudobé dějiny EN (NMgr. – navazující magisterské), fakulta sociální věd (FSV) - Mediální studia nebo filosofická fak. (FF) - Učitelství pedagogiky (NMgr.)
• na UPa, f. ekonomicko-správní (FES) – obor Ekonomika a celní správa nebo Ekonomika pro kriminalisty
• na UP – CMTF (Cyrilometodějská teologická fakulta), obor Teologické nauky, FF – obor Andragogika v profilaci na personální management (jednooborové) nebo Divadelní věda + Filmová věda nebo na PdF – obor Speciální pedagogika pro výchovné pracovníky (Bc.) či Předškolní pedagogika (NMgr.)

Pro lepší přehled navštivte náš přehled vysokých škol.