Investice EU do vzdělávání a zaměstnatelnosti mladých lidí se vyplácejí

Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež k tomu uvedla: „Tato zpráva je hlavním zdrojem znalostí a podkladů pro politiky. Zároveň nám pomáhá porozumět úkolům, které je třeba řešit. Investice do vzdělávání se vždy vyplácí až v dlouhodobém horizontu – tuto skutečnost by neměly členské státy při přidělování veřejných prostředků opomíjet. Jak zpráva potvrzuje, škrty ve vzdělávání obecně, a v platech učitelů obzvlášť, mohou být překážkou pro splnění stanoveného cíle, a sice vytvořit účinné a vysoce kvalitní vzdělávací systémy.

Nyní je třeba zajistit, aby byli mladí lidé motivováni, aby disponovali dovednostmi, které jsou ve 21. století nezbytné, a aby měli podnikatelského ducha, díky němuž by se Evropa vrátila zpět na cestu růstu. Musíme být připraveni naše vzdělávací systémy reformovat, aby se vyrovnaly světové špičce. A to znamená investice. Z této zprávy však jasně vyplývá, že některé členské státy dokáží udržet výši výdajů na vzdělávání lépe než jiné.“

Investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy, zejména při současné vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, jsou v centru politické agendy EU. Tématem příštího zasedání Evropské rady ve dnech 27.–28. června budou opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Coby příspěvek pro nadcházející zasedání zahájila Komise novou iniciativu s názvem Společně pro mladé lidi v Evropě. Jsou v ní uvedena opatření, která EU přijala nebo přijme s cílem pomoci členským státům modernizovat a zlepšit jejich vzdělávací systémy. Tento přístup je v souladu se zjištěními zprávy Education at a Glance 2013.

Co zpráva Education at a Glance 2013 vypovídá o Evropě

Zprávu Education at a Glance vypracovává OECD každý rok a vychází při tom z údajů Eurostatu, Statistického úřadu Evropské unie, a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Zpráva obsahuje údaje o vzdělávání z 34 zemí OECD, včetně 21 členských států EU. Členem OECD není šest členských států EU (Bulharsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta a Rumunsko). Tyto země nejsou tudíž ve zprávě zahrnuty.

Komise zprávu vítá s ohledem na posílenou spolupráci mezi oddělením pro vzdělávání OECD a Generálním ředitelstvím pro vzdělávání a kulturu Komise při analýze vzdělávacích systémů. Zpráva potvrzuje analýzu trendů typických pro evropské vzdělávací systémy, kterou vypracovala Komise, přičemž současně odráží výrazné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Výdaje na vzdělávání jednoho studujícího ve většině členských zemí EU klesají, nicméně jsou stále mírně nad průměrem OECD. V roce 2010 dosahovaly tyto výdaje na všech úrovních vzdělávání ve 21 zemích EU, které jsou členy OECD, 7 200 EUR, ve srovnání s 6 900 EUR v OECD jako celku. To je důvod k obavám. Z vlastních údajů EU ohledně veřejných výdajů na vzdělávání vyjádřených jako procento HDP navíc vyplývá, že pět zemí EU (Bulharsko, Itálie, Rumunsko, Řecko a Slovensko) od let 2008/2009 kombinuje nízkou úroveň investic v absolutním vyjádření s poklesem výdajů.

V roce 2011 nebylo v průměru 15 % mladých lidí ve věku 15–29 let ani ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, což je o něco méně než celkový průměr OECD, který činil 16 %. Nicméně v Irsku, Itálii, Řecku a Španělsku bylo v této situaci více než 20 % mladých lidí. Z posledních údajů EU navíc vyplývá, že ve třech jihoevropských státech tento podíl v roce 2012 dále vzrostl. Specializované vzdělávací programy a programy odborné přípravy, včetně vysoce kvalitních programů pro učně a stáží v rámci iniciativy EU Záruka pro mladé lidi, mají zásadní význam pro to, abychom zabránili „ztracené generaci.“

Země EU mají vysoký podíl studujících v programech odborného vzdělávání na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání, který je výrazně vyšší než průměr OECD. Tato čísla jsou však v jednotlivých členských státech velmi odlišná: V roce 2011 činil tento podíl více než 70 % v Belgii, České republice, Finsku, Rakousku a na Slovensku. Avšak v Estonsku, Irsku, Maďarsku, Portugalsku, Řecku a Spojeném království podíl studujících v těchto programech nepřesáhl 40 %. To byl i případ zemí mimo EU s výjimkou Austrálie. Evropská komise vyzývá členské státy, aby maximálně využily přínosů učení se prací, které mladým lidem usnadňuje přechod ze školy do zaměstnání. Dne 2. července zahájí komisařka Androulla Vassiliou a komisař László Andor v Lipsku Evropskou alianci pro učňovskou přípravu, jejímž cílem je posílit kvalitu, nabídku a image učňovských programů a odborného vzdělávání v celé EU.

Učitelé v zemích EU v průměru vydělávají 77–89 % mzdy pracovníků s podobným vzděláním pracujících na plný úvazek. Jejich platy navíc v období 2009–2011 klesly v reálném vyjádření o 4 %. Jestliže bude tento pokles pokračovat, může ohrozit nábor nové generace motivovaných učitelů, kteří mají nahradit stárnoucí pracovníky, již v brzké době odejdou do důchodu.

Rovnoměrnost zastoupení žen a mužů v terciárním vzdělávání v zemích EU se zlepšuje, i když ne stejným tempem ve všech oblastech. Zpráva dokládá, že v Evropě je již nějakou dobu mezi absolventy bakalářských/magisterských programů více žen než mužů a tento nepoměr nadále roste (v roce 2011 tvořily ženy 60 % všech absolventů ve 21 zemích EU, které jsou členy OECD, ve srovnání s 55 % v roce 2000). Nicméně v klíčových oborech, jako je matematika, přírodní vědy a technologie, vzrostl podíl žen jen nepatrně, a sice ze 40 na 42 % (s výjimkou České republiky, Německa a Slovenska, kde došlo k nárůstu o více než 10 procentních bodů), zatímco v inženýrských oborech je jejich podíl 28 % (nárůst z 23 %). Vyhlídky na zaměstnání jsou i nadále mnohem lepší pro ženy i muže s dosaženým terciárním vzděláním nežli pro jakoukoli jinou úroveň dosaženého vzdělání. Nicméně rozdíl mezi ženskými a mužskými absolventy terciárního vzdělávání ve věku 25–64 let, pokud jde o míru zaměstnanosti, činil v zemích EU 21 v průměru až sedm procentních bodů (v celé OECD to bylo 9 procentních bodů).