Co stojí v cestě vyřešení problémů s nekvalifikovanými učiteli

Přinášíme stručný souhrn překážek, které mohou ztížit nebo zcela zabránit vyřešení problému s učiteli bez požadované formální kvalifikace. Smyslem tohoto výčtu je uvědomit si, že nejde jen o to, zda odejdou koncem roku učitelé bez zákonem požadovaného vzdělání, ale že funkční řešení musí řešit i problémy učitelské profese, které teprve nastanou.

Z novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou předložil ministr Marcel Chládek, vyplývá systém výjimek, který má vyřešit situaci stovek škol, kde hrozí odchod většiny učitelského sboru. Mylná je ale představa, že jde jen o učitele se středoškolským vzděláním, kteří byli líní studovat. Situace je mnohem komplikovanější a navržená novela ji může vyřešit jen zčásti. Nabízíme přehled problémů, které mohou uspokojivé řešení zkomplikovat:

Velké množství komplikovaných případů a odchod oblíbených a kvalitních učitelů

Se samotným zákonem i navrhovanou novelou nejsou spokojeni nejčastěji ředitelé škol. Často totiž hrozí, že budou muset odejít právě ti učitelé, které pracně pro pedagogickou profesi získali. Podle jejich názoru uplatnění zákona v mnoha případech kvalitu vyučování zhorší, protože odejdou i lidé s několika tituly a úctyhodnou praxí.

Právní problémy při zřizování komisí a nerovný přístup k pedagogům při udělování výjimek

Novela se snaží situaci vyřešit systémem výjimek a případným zřízením rozhodovacích komisí na školách, kde hrozí odchod velkého množství pedagogů. Ti by měli dostat dočasnou výjimku. Bude ale složité ustavit opravdu nezpochybnitelné komise a je otázka, zda jejich rozhodnutí obstojí při případném napadení u soudu. Poškození se mohou cítit i ti pedagogové, na jejichž škole podobná komise zřízena nebyla a museli odejít bez výjimky.

Náš systém neumí rozlišit a ocenit kvalitního pedagoga s diplomem i bez diplomu

K dlouhodobým problémům patří, že stále ještě nemáme standard práce učitele a kariérní řád. Jejich přijetí mělo předcházet platnosti zákona o pedagogických pracovnících. Neumíme tedy kvalifikovaně rozlišit, co je a není dobrý výkon profese, a neumíme ocenit a nabídnout kariérní postup těm, kteří pracují dobře a systematicky se vzdělávají.

Pedagogické a učitelské fakulty jen obtížně nabízejí skutečně žádané vzdělání pro učitele

Pedagogické a učitelské fakulty jsou dlouhodobě v obtížné finanční a personální situaci, a také proto nenabízejí doplňující vzdělávání v podobě, kterou by učitelé vnímali jako opravdu přínosnou pro výkon profese. Ředitelé často konstatují, že nastupujícím pedagogům chybí právě ty kompetence, které by jim mělo poskytnout magisterské pedagogické studium, na němž trvá Asociace děkanů pedagogických fakult.

Přetrvává nespravedlivý stav při oceňování a podpoře učitelů, kteří na sobě pracují.

Stále platí, že učitel, který na sobě po léta pracuje a vzdělává se v nástavbových, často několikaletých, kurzech, jako by z hlediska své uznatelné formální kvalifikace neudělal nic. Taková situace je nepřijatelná a demotivující a dlouhodobě podráží kvalitu profese. Stejně tak jsou stále omezenější možnosti ředitelů ocenit takové učitele alespoň finančně.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, o.p.s., řekl: „Představa, že situace je jednoduchá a vyřeší se tím, že odejdou učitelé, kteří mají jen střední školu, a nahradí je mladí vysokoškoláci, je prostě mylná. Ti, kteří práci shánějí, obvykle nejsou ti samí, které školy hledají, a po odchodu mnoha takzvaně nekvalifikovaných učitelů zůstane ve sboru těžko nahraditelná mezera. Proto jsou se současným zákonem nespokojeni především ředitelé škol. Ale problémů máme mnohem víc. Nepropadejme proto pocitu, že se situaci vyřešíme jednou novelou, která zmírní současné požadavky zákona. O kvalitě škol opravdu rozhodují učitelé, ale my jsme se nevydali cestou, která by učitelskou profesi podporovala. Zatím jsme zvolili cestu, která často víc poškodí žáky a studenty a školy, než ty, kteří odejdou.“