Vzdělávej se uměním aneb Bienále 2014

18.12.2014 | , Studentskefinance.cz
STUDENT


26. ročník brněnského mezinárodního bienále grafického designu určitě mile překvapilo návštěvníky všech věkových kategorií. A proč mělo oslovit tak širokou veřejnost? Protože se letos zaměřilo na školou povinné a tím mohlo přispět i ke zpříjemnění vzpomínek na mnohými neoblíbená školní léta.

O co brněnskému bienále vlastně běží?

Jak sami uvádí na svých stránkách: „Mezinárodní bienále grafického designu Brno se již více než padesát let snaží reflektovat dění a proměny grafického designu a vizuální kultury a řadí se mezi nejstarší a nejvýznamnější akce tohoto druhu na světě.“

Pro letošní ročník vybrali téma vzdělávání v oblasti grafického designu a vizuální komunikace. Mnohé tedy automaticky napadne: „Aha, tak to je vzdělávání pro umělce, pro nadané lidi, tak to spíš nejsem, nejsem Picasso…“, a sám sebe takto odsoudí k nekreativní dráze, aniž by štěstí zkusil…

Mimochodem… Proč nad sebou lámeme hůl?

Že by nedůvěra v sebe sama? A není škoda se takto podhodnocovat a nejít kreativní pracovní výzvě naproti? Ano, je fakt, že dráha výtvarníka, grafika, kreativního umělce je plná překážek, odříkání, soutěživosti, kritiky bez konstruktivního řešení, závistivosti i pyšnosti a odmítání, ale na druhou stranu výtvarná práce je naplněním, zadostiučiněním, rozvíjením sebe sama i okolí, zpětnou vazbou na vlastní tvorbu a vkus okolí a také výzvou ke sebezlepšení. Tvůrčí práce se již dávno stala komunikačním jazykem. Takže už nemusíme umět pouze počítat a mluvit několika jazyky, ale také bychom měli ovládat jazyk výtvarný, podobně jako jazyk psychologický, abychom byli opravdu soběstačnými a nezávislými osobami.

Ale zpět k Bienále!

Letos profesionálové ustoupili do pozadí studentům a určitě udělali dobře. Ve zkratce… Studentské práce vykazovaly značnou dávku kreativity, uvolněnosti a rozletu, která profesionálním grafikům někdy chybí, jelikož se často striktně drží mantinelů a hranic svého oboru, bojí se vstoupit za hranice oboru dalšího. Výsledkem se tedy stala vzájemná inspirace výtvarníků na různých znalostních i zkušenostních úrovních. Tato symbióza je trendem nejenom ve výtvarně-pedagogické oblasti, ale hlavně obecně v oblasti od primárního po terciární vzdělávání.

Letošní Bienále podávalo otázky: „Jak se grafický design dnes učí?“ Nebo: „Jaké jsou modely, metody a přístupy jednotlivých pedagogů a škol?“ Dále se na Bienále zamýšlelo nad problematikou lokální různorodosti škol, vlivem architektury školních budov a nad vztahem mezi školním prostředím a následnou praxí. Doprovodné výstavy se pokusily zmapovat téma vzdělávání v nejrůznějších úrovních a to například v rozmanitosti výukových systémů, školních úloh a cvičení, v šíři studijních materiálů, v přehledu historického vývoje anebo v prostředí, ve kterém výuka probíhá. Společný výstavní projekt laureátů Grand Prix Bienále Brno studia Mevis & Van Deursen (2012) a profilová výstava grafického designéra a pedagoga Rostislava Vaňka představily práci pedagogů a mezinárodní sympozium zase významné osobnosti z řad designérů i teoretiků spjatých s edukační činností. Rozptýlení mohl návštěvníkovi poskytnout tzv. OFF program, koncipovaný jako otevřený prostor pro workshopy, intervence a jiné oborové prezentace.

Co návštěvníky velmi bavilo?

Tak například statistika zvaná „Vše začíná od tečky“ neboli Off-White Paper, kde se tuzemský i cizí návštěvník mohl dozvědět, kolik vybraných a vyřazených přihlášek v jakých zemích bylo v roce 2004, z jakých zemí pocházelo nejvíce vybraných designérů (studujících v letech 2004-2012), v jakých městech chodili do školy, kolik studentů v současnosti (2014) studuje grafický design a nebo kde se tiskne nejvíc tiskovin? „Vzdělávání znamená individuální rozvíjení dovedností, znalostí a porozumění, ale i celospolečenskou aktivizaci a přeskupování zdrojů i lidí…“ Tak zněla část závěru publikace. U grafických návrhů pana Rostislava Vaňka zase každý, kdo kdy navštívil Prahu, zavzpomínal na metro a jeho vizuál. Kromě knižní nebo plakátové tvorby tato část výstavy představila i jeho školní práce! V současné době Rostislav Vaněk vede ateliér Grafického designu a vizuální komunikace na UMPRUM (neboli VŠUP). Nejen, že se návštěvníci na tuto expozici těšili, ale též odcházeli spokojeni. „Vzít si linku na procházku“- takto byla nazvána výstava o zadáních ve výuce designu. „Učitel tu funguje jako autor. Stanoví pravidla, dá pokyny k práci, představí problém, popíše cvičení, vyvolá nebo povzbudí činnost, připraví hru, stimuluje nějaký proces nebo nadhodí pár otázek…, “ bylo zveřejněno na stránkách brněnského bienále. Potěšující zmínka již na začátku expozice padla na pedagoga 20. let 20. století Paula Klee, kde ukázala část metod jeho učení a vrcholila pracemi již několikrát zmiňovaného R. Vaňka.

Zajímavé detaily se mimo jiné ukázaly i v provedení nábytku, který návštěvníky po celém Bienále vybízel k odpočinku po dlouhém chození od expozice k expozici a tím pádem k usednutí do školní lavice nebo v tajuplném umístění obrazovky za jednou z expozic, kde se daly pozorovat lidské hlasivky z úctyhodné vzdálenosti a rozhodně nebyly k přeslechnutí.

A závěrem… Tento stručný souhrn zdaleka není všechno, co člověk na bienále zažije! Stačí přijít a dívat se.

Články ze sekce: STUDENT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.