České průmyslové firmy naráží na nedostatek a kvalitu absolventů technických oborů

Největší poptávka ze strany dotazovaných průmyslových firem je po kvalifikovaných zaměstnancích se středním odborným vzděláním či vyučením. Polovina firem naopak nepotřebuje pracovní sílu se základním, středním všeobecným vzděláním s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Třetině firem se nedaří nalézt vyučené zaměstnance, zatímco čtvrtina pociťuje nedostatek absolventů středních odborných škol s maturitou. Hlavním důvodem je nezájem o studium technických oborů a nabízenou práci v této oblasti.

Tři čtvrtiny firem zaměstnávají čerstvé absolventy – největší poptávka je o vyučené a absolventy středních odborných škol. Čtvrtina čerstvé absolventy nezaměstnává a to hlavně z důvodu jejich nedostatečné praxe, ale i nedostatku zájmu absolventů o nabízenou práci. Kvalitu absolventů firmy nehodnotí velmi pozitivně – většina si stěžuje na jejich nedostatečnou praktickou připravenost. Mezi dalšími aspekty vzdělání, které u absolventů chybí, firmy uvádí sociální dovednosti, flexibilitu či jazykovou vybavenost. Nejčastěji proto zaměstnávají odborníky s praxí 3 – 5 let. Průměrný věk nově přijímaných zaměstnanců je většinou v rozmezí 26 – 35 let, zatímco v případě stávajících zaměstnanců 36 – 45 let.

Již dnes firmy postrádají některé profese, jako např. zámečníky, svářeče, obráběče kovů, zedníky, elektrikáře. Situace se podle nich nezlepší ani v příštích 5 – 10 letech. 54 % firem si myslí, že hlavním důvodem, proč budou řemesla v budoucnu chybět, je nezájem mladých lidí o studium technických oborů, téměř třetina vidí příčinu v tom, že již nyní řemeslo chybí na trhu práce a 14 % uvádí důvod v nedostatku a rušení odborných učilišť.

„Česká republika patří historicky k zemím s vysokým podílem průmyslu na celkovém HDP. V posledních dvaceti letech dochází k postupnému poklesu zájmu o průmyslové profese a řemesla a přesunu mladší generace do oblasti služeb. Má-li si Česká republika dlouhodobě udržet vysokou konkurenceschopnost průmyslové výroby a nadále ji rozvíjet, je nutné usilovat o propagaci a popularizaci tradičních průmyslových profesí,“ uvedl Constantin Kinský, předseda Francouzsko-české obchodní komory.

Firmy vidí jasnou roli státu ve zvýšení atraktivity technických oborů a to především v jejich propagaci či v podpoře odborných škol formou dotací a stipendií. Zaměstnavatelé ale mohou sami pomoci zlepšení situace. 20 % dotazovaných má vlastní vzdělávací programy - podporují konkrétní studenty nebo financují specifický obor na existující škole. Nadpoloviční většina organizuje doplňkové vzdělávací programy, jako např. dlouholetou praxi pro studenty a absolventy, exkurze do podniku či vlastní odborné kurzy.

„Řada průmyslových firem v našem průzkumu upozorňuje na nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce v oblasti kvalifikovaných absolventů technických oborů a jejich nedostatečnou praktickou připravenost. Řešením mohou být např. vlastní doplňkové vzdělávací programy, které již dnes nadpoloviční většina dotazovaných realizuje formou dlouholeté praxe pro studenty či vlastních odborných kurzů,“ uvedl Jaroslav Hubata-Vacek, ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

V letošním roce se na tuto oblast zaměří také ceny Francouzsko-české obchodní komory pro firmy, které myslí na svou budoucnost a intenzivně se věnují podpoře středního odborného vzdělávání a učňovského školství. Cílem soutěže je motivovat další výrobní a průmyslové společnosti ke spolupráci se středními školami, aby se zapojily do procesu vzdělávání a formování budoucích kvalitních a kvalifikovaných zaměstnanců. Vítězové soutěže budou vyhlášeni v květnu 2015.

Průzkum realizovala Francouzsko-česká obchodní komora v listopadu 2014 na vzorku 200 průmyslových podniků malé a střední velikosti (10 – 249 zaměstnanců dle Asociace MSP). Respondenty byly majitelé, ředitelé nebo jednatelé firem nebo osoby, které zodpovídají za nábor nových zaměstnanců, za jejich vzdělávání a péči o ně.