Psycholožka Anna Ševčíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se věnuje problematice dětí a sexuality na internetu a riziky používáni internetu u dětí a dospívajících. „Internet mění možnosti, jak se chovat sexuálně, jak rozšířit repertoár sexuálního chování a získávat informace o sexu a třeba i jak experimentovat v sexuálním životě,“ říká Anna Ševčíková. Internet ale neslouží jen jako zdroj mnohdy povrchního a nepřesného poznání. Lidé se zde mohou taky seznámit, navázat přátelství i sexuální kontakty. A zde číhají na děti a adolescenty určité nástrahy.
Pozor na predátory
„Při navazování sexuálních kontaktů se někteří teenageři mohou stát snadno oběťmi internetových predátorů. Tedy lidí, kteří zneužívají určitý typ po psychologické stránce zranitelných jedinců, kteří nějakým způsobem strádají, nemají dobré vztahy se svými rodiči nebo vrstevníky. Ale každý člověk má určitou míru potřeby blízkosti a intimity. Internet tu možnost nabízí a oni se do virtuální reality schovají. Teenageři tam ale hledají spíš kamarádství a přátelství, ne sex,“ upozorňuje Anna Ševčíková.
Internet podle ní totiž mění způsob komunikace. Člověk je otevřenější a má při komunikaci na dálku paradoxně větší pocit blízkosti k druhému, víc mu důvěřuje. Má dokonce dojem, že ho zná odjakživa, nachází v něm zalíbení, snadněji se zamiluje. „Scénář pokračuje tak, že si vytváří velmi intenzívní intimní vztah. A agresor může navrhnout, že se posunou od přátelství ještě dál. Pak už je ke zneužití jen krůček, mají spolu sex a dospívající s tím souhlasí. Při osobním setkání může být zklamán, ale také k tomu dojít nemusí,“ pokračuje Anna Ševčíková.
Energiťáky jsou zdravotním rizikem. Únavu jen odsouvají do pozadí
Vědci: Hraní on-line PC her nezpůsobuje závislost
Start ve dvanácti
Většina dospívajících navazuje podle psycholožky Ševčíkové vztahy se svými vrstevníky. Možné nebezpečí stoupá až s věkovým rozdílem, kdy teenager narazí na dospělého agresora, který ho chce zneužít. „Tam už jde o mocenskou nerovnováhu, manipulaci, kdy starší a zkušenější toho mladšího může dostat na to místo, kam se mu to hodí. To si skutečně velmi citliví lidé mohou pamatovat i celý život a může je to poznačit třeba tak, že mají později problémy navazovat v reálném životě intimní kontakty,“ uvedla psycholožka z Masarykovy univerzity.
Který věk začíná být nebezpečný? „Řekla bych, že ve chvíli, kdy začínají vstupovat do puberty, a roste zájem o navazování romantických vztahů, prostě by s někým rádi chodili. Vyloženě chlapecké a dívčí skupiny se začínají promíchávat, tyto změny začínají ve dvanácti třinácti letech. Pak už se sexuální zájem zvyšuje,“ dodává Ševčíková.
Touha po vztahu
Zranitelným dospívajícím je podle brněnské psycholožky třeba věnovat zvýšenou pozornost. „Nemysleme si, že jsou hloupí, nebo neví, jak používat internet, či že jsou snad naivní… Jejich životní situace je do tohoto stavu, kdy někomu naletí, může dovést. Je těžké říct, jak takové situace dopadnou. Můžou se poučit a podruhé už do toho nespadnout. V horším případě šetří takové zneužití policie,“ říká Anna Ševčíková. Zranitelných jedinců je podle ní spíš méně. Někteří můžou mít predispozice, např. impulzivní chování, potřebu vyhledávat vzrušující, nové a zajímavé zážitky. Ale asi nejdůležitější je otázka, jak je ten člověk ve společnosti zakořeněný, a současně jak bezpečnou vazbu si k blízkým osobám během raného dětství vytvořil. „Za společnost můžeme v tomto případě považovat školní třídu. Pokud není oblíbený, nebo je šikanován, ale přitom touží po dobrých vztazích, pak má tendenci se obracet k internetu. Tam může díky navazování a udržování vztahů může své potřeby nasytit,“ říká Anna Ševčíková.
Pornografie a dopívající
Někteří teenageři vyhledávají podle psycholožky Ševčíkové pornografii ze zvědavosti, jiní se dostanou k sexuálnímu obsahu náhodně. „Mohou to být vyskakující reklamy, sociální sítě, e-mail nebo chat. Čím je dospívající starší, tím je větší pravděpodobnost, že se na něco takového podívá, hlavně dospívající chlapci. Pokud ale děti či teenageři narazí na sexuální obsah, který nehledají, považují to za nepříjemné. Většinu z nich to dokonce odpudí. Pokud se totiž něco takového stane během komunikace s druhými, cítí, že dochází k porušování norem, podle kterých se navazují vztahy. Píšou si pěkné věci a najednou dostanou od ,staršího kamaráda´ link s doporučením, že na něm je fajn trávit čas. Kliknou na něj a zjistí, že je to nějaká nahota. To je pro ně nepříjemné,“ vysvětluje Anna Ševčíková.
Osobních profitů ale mohou mít na druhé straně mnoho. Pokud totiž vědí, jak vyhodnocovat informace na internetu, pak se mohou bezpečnou a klidnou cestou dozvědět hodně o sexu, mohou navázat a udržovat kamarádské vztahy prakticky po celém světě, mají možnost objevovat a prezentovat různé stránky své osobnosti. „Dospívající mají v první řadě tendenci používat internet jako komunikaci, která se prolíná s každodenním životem. Mají kamarády ve škole a ti samí jsou třeba na Facebooku. Udržují si tak své přátelské vztahy. Toto budování vztahů je klíčová vývojová věc, protože dospívání je období, kdy se člověk snaží vymanit z rodičovského dohledu a buduje si svou nezávislost a autonomii vůči nim. Jeden z mezistupňů, jak to udělat, je přeorientovat se z rodičů na vrstevníky,“ uzavírá Anna Ševčíková.