Šanci pro přijetí na VŠ má letos více než 90 % absolventů nultých ročníků

Vysoké šance pro přijetí na vysoké školy pro letošní neúspěšné žadatele o vysokoškolské studium se aktuálně stávají klíčovým hodnocením pro výběr pomaturitního studia. Z údajů ČSÚ vyplývá, že jde až o 40 000 studentů. Ne každé vzdělávací centrum či jazyková škola však může nabídnout takto vysoké šance nebo dokonce i statut studenta. Co obnáší statut studenta? A jaké šance mají školáci maturující až v září?

Někteří letošní neúspěšní žadatelé o studium na vysoké škole pokračují v přípravě na studium zápisem do tzv. „nultých ročníků“, které vypisují odborné vzdělávací instituce po celé republice. Celkové číslo 40 000 těchto žadatelů zahrnuje i studenty, kteří možnost přihlásit se na VŠ neměli. Tedy ty, kteří maturitu složí až v druhém, zářijovém termínu. Většina vysokých škol totiž stanovila termíny na srpen.

„Přiznáme se, že my jsme termín přihlášek třeba pro studenty maturující až v září speciálně posunuli. Pokud maturitu složí až v září, vyjdeme jim vstříc a přijmeme je i v říjnovém termínu,“ řekl k aktuální situaci Martin Vaněk, ředitel vzdělávacího centra AZ smart, která je největší poskytovatelem pomaturitního vzdělávání v ČR.

Stoupá zájem o medicínské obory, říká průzkum

Největší zájem je o přípravu na studium medicíny, psychologie a práva nebo filozofie. Zatímco jazykové, ekonomické a pedagogické obory zaznamenaly naopak až 10% odliv zájemců. I přes širokou nabídku však hrozí zúžená nabídka kvalitní výuky. Podle aktuálního průzkumu agentury AdLab v měsíci srpnu se čeští studenti rozhodují podle kritérií nejčastěji v tomto pořadí:

1. Kvalita výuky a procentuální šance pro přijetí na VŠ.
2. Ekonomická otázka vzdělání.
3. Sídlo vzdělávací instituce.
4. Náročnost studia na dané škole.
5. Dobré reference a zkušenosti se školou.
6. Možnost studovat se svými přáteli.
7. Ostatní důvody.

Zdroj: AdLab, 16.8.2011

40 000 studentů nulté ročníky škol nepojmou, rozhodne dřívější datum přihlášky

Úspěšnost přijetí do nultých ročníků nebo pro jazykové vzdělání se úměrně zvyšuje s datem podání přihlášky. S přibližujícím se začátkem školního roku se značně zužuje možnost výběru místa školy či její kvality. Mezi školy s nejvyšším dopadem na trh pomaturitního vzdělávání patří i AZ smart s pobočkami v Praze, Brně i Ostravě. Úspěšnost při přijímání jejích studentů na vysoké školy dlouhodobě přesahuje 90 %, u medicínských oborů dokonce 93 %. Věkový průměr studentů je pak 19,2 let. Jde o Univerzitu Karlovu v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně a řadu dalších vysokých škol.

„Nezastíráme, že studium u nás je poměrně náročné. Nicméně ten, kdo si vytkl za cíl studium na VŠ, pro to musí něco udělat. My mu vytváříme více než dobré studijní podmínky. Disponujeme kvalitním pedagogickým sborem složeným z učitelů působících na UK v Praze, MU v Brně a Akademii věd ČR,” uvádí Martin Vaněk, ředitel vzdělávacího centra AZ smart.

Statut studenta není jen státem placené pojištění

Starostí mnoha studentů k jejich škodě nebývá ověření, zda jim pomaturitní vzdělávací instituce vůbec zajistí statut studenta, na který byli zvyklí na střední škole či gymnáziu. Jde samozřejmě o státem placené zdravotní pojištění (až do věku 26 let) a některé složky sociálního pojištění (nikoliv důchodové zabezpečení), ale rovněž jde o zachování rodinných přídavků, daňových úlev a sociálních dávek při splnění příslušných podmínek do 26 let věku. A také všechny obvyklé studentské slevy (slevy v dopravě, kultuře, ISIC aj.). AZ SMART, který poskytuje statut studenta, svým studentům zajistit i ubytování. O to vše student přijde, pokud jeho vzdělávací instituce nemá od Ministerstva školství ČR povoleno pro daný kurz udělovat statut studenta.