Vysoké školy podle studentů nijak nepodporují rozvoj podnikání

Z aktuálního průzkumu mezi studenty vysokých škol uskutečněného v rámci osmého ročníku soutěže Vodafone Nápad roku 2015 vyplývá, že 81 procent studentů si během studia přivydělává. O podnikání po studiu přemýšlí necelých 47 procent dotazovaných, zatímco tradiční zaměstnání se chystá hledat zhruba 39 procent dotázaných. Průzkum se uskutečnil v dubnu 2015 formou dotazníkového šetření. Zúčastnilo se ho 576 studentů vysokých škol ekonomického, humanitního a technického zaměření z celé České republiky.

„Tvrzení, že ideální doba pro zahájení podnikání nastává až po ukončení studia, je obecný mýtus. Opak je pravdou. Převážná část úspěšných podnikatelů začala realizovat své nápady již během studia, kdy ještě nebyli tolik zatíženi finančními či jinými závazky. Díky tomu si mohli dovolit podstoupit i určitá rizika,“ říká Martin Kešner, zakladatel soutěže Vodafone Nápad roku

Jako nejatraktivnější se z hlediska vysokoškoláků jeví podnikání v oblasti služeb (34 procent), následuje oblast vzdělání (14,8 procent), médií a reklamy (10,3 procent), velkoobchodu a maloobchodu (10,3 procent). 9,2 procent dotázaných by naopak rádo podnikalo v IT technologiích. Mezi nejméně populární obory patří mezi studenty podnikání v oblasti nemovitostí, zemědělství a stavebnictví. Z průzkumu dále vyplývá, že přibližně dvě třetiny potenciálních podnikatelů ze strany studentů již o svém podnikatelském plánu přemýšlí, avšak jeho zpracováním se zabývá pouhá třetina z nich. Finance pro své podnikání má ale zajištěna pouhá čtvrtina.

Skoro 74 procent dotázaných studentů cítí podporu pro své budoucí podnikání za strany rodiny. Nicméně 70 procent studentů dodává, že necítí podobnou podporu ze strany vysoké školy a skoro 66 procent je navíc přesvědčeno, že český stát zahájení podnikání novým zájemcům nijak neusnadňuje.

V rámci pomoci s vlastním podnikáním by dotázaní nejvíce ocenili mentoring od zkušeného podnikatele (32,8 procent), zviditelnění a medializaci svého projektu (23,6 procent), získání finančních prostředků (17,2 procent), cenově zvýhodněné poradenství (9,3 procent). Největší omezení do startu podnikání vidí dotázaní v nedostatku zkušeností (30,3 procent), finančních prostředků (22,3 procent), samotném nápadu (14,5 procent) a osobnosti podnikatele (13,2 procent).

Přesto přes 59 procent dotázaných uvedlo, že ví, kam se obrátit pro pomoc spojenou s rozvojem podnikání a přes 43 procent počítá v začátcích své činnosti s vlastním financováním. Pomoc rodiny by v případě financování využilo jen 20 procent dotázaných, zatímco pomoc investora by se snažilo vyhledat necelých 16 procent. Na pomoc banky by se v rámci budoucího financování spoléhalo pouze 5,3 procent respondentů.

„S cílem snížit studentům bariéry v zahájení jejich podnikání vznikla před osmi lety i soutěž podnikatelských záměrů. Snažíme se pomoci s rozvojem všem mladým lidem, kteří mají svůj nápad na papíře i těm, kteří podnikat již začali. Každý ze soutěžících má mimo zpětné vazby také šanci získat případnou potřebnou investici. Dvě ze tří soutěžních kategorií jsou navíc určeny přímo studentům.“ doplňuje Martin Kešner k tématu studenti a podnikání. Přihlásit se do soutěže bylo možné do 10. května na stránkách www.napadroku.cz.

I když z průzkumu studenti necítí podporu pro vlastní podnikání ze strany vysokých škol, mnohé z univerzit v poslední době start podnikání studentů otevřeně podporují prostřednictvím vlastních akcelerátorů. Příkladem je Vysoká škola ekonomická v Praze, kde funguje vlastní akcelerátor xPort VŠE. Jeho strategií je byznys nejen učit, ale také ho realizovat. xPort pomáhá studentům převést nápad do produktu, zajišťuje mentoring, odborné přednášky a nejpokročilejším nápadům pomáhá do světa. Svůj podnikatelský inkubátor pod názvem InovaJET má i ČVUT, kde se rovněž snaží pomoci studentům postavit se na vlastní nohy a přispět tak k rozvoji udržitelného malého a středního podnikání v České republice. Jeho účastníci mohou po dobu 18 měsíců využívat zvýhodněného nájmu prostor a zároveň se jim dostává individuální podpory profesionálních poradců a koučů. Podobně je tomu i v rámci Podnikatelského inkubátoru (PI), který funguje na půdě Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě od roku 2008 a který provozuje Centrum podpory inovací (CPI), útvar Komercionalizace výsledků vědy a výzkumu.