SVĚT 2030: Čtvrtá průmyslová revoluce je především revolucí v myšlení

Nástup čtvrté průmyslové revoluce představuje přelomový technologický vývoj, projevující se v konvergenci komunikačních a počítačových technologií, v rozvoji aditivních technologií (3D tisk), propojení internetu věcí s internetem služeb a posunem hranice mezi reálnem a virtuálnem. S tímto vývojem však souvisí i řada problematických jevů, kterým společnost musí čelit. Tím je například dopad na trh práce. Až 60 % zaměstnanců změní v budoucnu svou profesi. Některé pozice zaniknou, ale budou vznikat jiné, například související s dozorovacími systémy nebo prací po síti. Je potřeba lidi na tuto změnu připravit. "Kybernetická revoluce je více revolucí v myšlení lidí než v konkrétních technologiích. Technologii už máme, myšlení jsme ještě nezměnili," říká ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík a dodává, že průmysl 4.0 je celospolečenský fenomén, který zasáhne nejvíce právě myšlení lidí: „Revoluce nastane tehdy, až evoluční procesy secvaknou, v té chvíli se promění i lidské myšlení.“

S tím se ztotožnil i Petr Beneš, šéfredaktor časopisu Sdělovací technika/Smart Technologie a vedoucí pracovní skupiny Smart Life CBCSD, který uvedl, že technologický vývoj předbíhá vývoj společenský a že „pro Smart Life budeme potřebovat také smart lidi.“ Na konferenci představil Smart Life v éře internetu věcí. Předpovídá, že do roku 2025 bude v rámci internetu věcí 50 miliard zařízení. Očekává se přibližně 20 miliard připojených zařízení rozmístěných v tržních segmentech zahrnujících průmyslovou automatizaci, automatizaci domácností a budov, smart měřiče spotřeby a poplachové a zabezpečovací produkty a systémy. Hlavním trendem je připojený uživatel a jeho integrace s technologií.

Takový vývoj představuje výzvu především pro oblast vzdělávání. „Potýkáme se s nedostatkem inženýrů, ale budeme jich potřebovat ještě více a s úplně jiným profilem. Budoucí inženýři by si měli v rámci studia sáhnout na specializované stroje, proaktivně pracovat na zařízeních, měli by být schopni řešit problémy interdisciplinárně, se schopností permanentní inovace a především by si na technických školách měli osvojit tzv. měkké dovednosti, bez nichž se neobejdou,“ apeloval Vladimír Mařík.

Bohumír Štědroň, předseda Prognostického klubu ČMA, označil jako nejdůležitější segment trhu roku 2030 seniory. Na to navázal Martin Potůček, analytik veřejné správy, s prezentací o managementu reforem českého důchodového systému. Upozornil na nízkou míru reakce České republiky na společenský vývoj a s nadsázkou naznačil, že by ČR potřebovala zavést veřejné služby 4.0 a celkový koncept společnosti 4.0. Upozornil, že neopatrné zacházení s důchodovou reformou může mít fatální následky. S komplikacemi při zavádění důchodové reformy se však potýkají téměř všechny státy. Konferenci zakončili Miroslav Havránek s prezentací o strategickém plánování, silných a slabých signálech budoucího vývoje a připravenosti na změnu a Petr Žantovský s rozborem mediálního prostředí v ČR a předpokládaných trendech, které k nám v příštích letech dorazí. Na konferenci vystoupili také Radim Valenčík, který mluvil o setrvačném myšlení v přelomové době, Jaroslav Rožnovský s příspěvkem o podnebí jako faktoru rozvoje a Luboš Marek, který představil statistické metody pro prognostiku.