Většina studentů ale spíš ani nepostřehne, že pro ně začal „dospělý“ život a využívají domnělých výhod typu neplacení odvodů dál. V některých případech na to mají nárok. Co vše platí, to říká zákon o státní sociální podpoře: Slevu na studenta můžeme uplatnit v době, během níž se tento student soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.
To platí do věku 26 let nebo po dobu denní formy studia v doktorském studijním programu. To poskytuje vysokoškolské vzdělání až do 28 let. To ale neplatí u daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kde je hranice stanovena dovršením 26 let, výjimka pro doktorské studium zde není.
Zdroj: Shutterstock
Jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění?
U středoškoláků platí – zdravotní pojištění za ně platil stát do konce srpna, u vysokoškoláků je to ještě jeden měsíc poté, co bylo řádně ukončeno studium vysoké školy.
U sociální pojistného je to jiné. To je navázáno na zdanitelný příjem, takže se bude muset platit od chvíle, kdy absolvent střední nebo vysoké školy začne vydělávat jako zaměstnanec. Pak za něj začne odvádět sociální zaměstnavatel. Pokud se student dá na dráhu živnostníka, musí platit zálohy na pojistné. Měl by je začít platit už v měsíci, ve kterém začal podnikat. Příští rok je pak nutné oznámit správě sociálního pojištění a zdravotní pojišťovně, odkdy započala činnost osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Pokud jste se rozhodli ve studiu nepokračovat a nenašli jste si po ukončení studia práci, pak byste měli neprodleně navštívit úřad práce. Status studenta vám totiž končí a je třeba začít myslet na odvody. Pokud vás UP zanese do evidence, bude za vás stát platit zdravotní pojištění, nikoli ale sociální pojištění.
Ve chvíli, kdy se na úřad práce nepřihlásíte, třeba z toho důvodu, že pracujete na brigádě, pak je zcela nutné se do osmi dnů přihlásit na zdravotní pojišťovnu a sociálku jako osoba bez zdanitelných příjmů. Když se nepřihlásíte, hrozí vám pokuty a sankce, navíc nejsou zrovna nízké.
Když se tedy v uvedeném případě přihlásíte, budete muset platit zdravotní pojištění. Pojištění na sociálce se ale v této situaci platit nemusí. Kdo totiž nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti a přivydělává si například jen brigádami, nemusí platit pojistné na sociální zabezpečení. Doba, po kterou takový absolvent neplatí pojistné na sociální zabezpečení, se mu ovšem nebude započítávat do let, které musí odpracovat, aby mu byl přiznán starobní důchod.
Sleva na studenta na střední škole
Nejprve si probereme případ ukončení studia maturitou na střední škole.
Ve chvíli, kdy ukončíte studium na střední škole maturitou a chcete dál pokračovat ve studiu na vysoké škole, zdárně vykonáte zkoušky, pak se vám do „soustavné přípravy na zaměstnání“ počítá i doba prázdnin. Můžete si i při vydělávat, v každém případě maturita, letní prázdniny i nástup na vysokou školu se musí uskutečnit v stejném roce.
Když se po maturitě rozhodnete ve studiu nepokračovat, za období soustavné přípravy studiem na zaměstnání se počítají i následující letní prázdniny, tedy červenec a srpen. To platí, pokud v tyto kalendářní měsíce, tedy od 1. do 31. července, případně od 1. do 31. srpna., student nevykonával výdělečnou činnost nebo neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti. Sleva se tedy dala uplatnit posledního srpna.
Vysokoškoláci a status studenta
V rámci statusu studenta u vysokoškoláků platí, že jestliže student úspěšně ukončil studium státnicemi, pak se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i měsíc následující po měsíci, ve kterém státnici složil, pokud v něm nevykonával výdělečnou činnost nebo neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Pokud byl student vyloučen, nebo studia zanechal, pak se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i měsíc následující po měsíci, ve kterém bylo studium ukončeno, ale opět jen v případě, že v něm nevykonával po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost nebo neměl po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Čtěte také: