Dle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) se počet uchazečů o přijetí do dálkové formy studia na vyšší odborné a vysoké školy, kterým je 30 let a více, zvyšuje. Starší 30 let hlásící se do dálkové formy studia na vyšší odborné a vysoké školy tvořili v roce 1999 při přijímacím řízení 24,7 % ze všech uchazečů o dálkovou formu studia, zapsaných jich pak v terciárním vzdělávání (VOŠ i VŠ) bylo 24 % (ze všech zapsaných do dálkové formy studia). V loňském roce (2009) bylo k přijímačkám do dálkové formy studia přihlášeno již 38,7 % uchazečů starších 30 let, zapsaných pak bylo 42,3 %. Tento trend je znatelně cítit především v posledních čtyřech letech. Důvodem je především povinné doplnění kvalifikace u určitých profesí (např. u zdravotních sester, učitelů či policistů). Další příčinou je zřejmě současný světový trend celoživotního a dalšího vzdělávání.
Terciární vzdělávání – celek 
  
Ke studiu na terciární úrovni se v roce 2009 hlásilo celkem 156,4 tis. uchazečů, kteří podali celkem 345,6 tis přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky). K přijímacím zkouškám se dostavilo pouze 93,4 % všech přihlášených (146,2 tis.), přijato bylo 117,0 tis. uchazečů, z nichž celkem 94,7 %, tj. 110,8 tis., ke studiu skutečně nastoupilo. 
Celkový počet přihlášených ke studiu v terciárním vzdělávání se oproti roku 2008/09 snížil o 360 (tj. o 0,2 %), celkový počet přijatých ale vzrostl o 2,5 tis., tedy o 2,2 %.
Celková úspěšnost uchazečů při přijímacích zkouškách činila 80,1 %, u prezenční formy studia dokonce 83,0 %. Úspěšnější byli uchazeči o prezenční formu studia na vyšší odborné škole (88,3 %) ve srovnání s uchazeči o prezenční formu studia v magisterských (37,5 %) a v bakalářských studijních programech (80,6 %).
Vysoké školy
  
Ke studiu na vysoké školy se v roce 2009 hlásilo 146,6 tis. uchazečů, kteří podali celkem 325,0 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93,3 % uchazečů, přijato jich bylo 105,6 tis. (z toho 75,3 tis. do prezenční formy vzdělávání), z nichž celkem 99,8 tis. uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenční formy vzdělávání 70,7 tis.). 
Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 61,0 % přihlášek.
Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (91,5 %). Soukromé vysoké školy přijaly celkem 15,0 tis. uchazečů, z nichž 13,9 tis. ke studiu nastoupilo.
Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (28,9 %), ekonomických (28,8 %), technických (22,4 %) a pedagogických oborů (19,7 %).
Vyšší odborné školy 
  
Na vyšší odborné školy se v roce 2009 ke studiu hlásilo celkem 17,7 tis. uchazečů, kteří podali 20,6 tis. přihlášek. Z celkového počtu všech uchazečů se k přijímacím zkouškám skutečně dostavilo přibližně 90 % (16,0 tis.), přijato bylo celkem 13,7 tis. uchazečů (z toho 10,7 tis. do denní formy vzdělávání), z nichž celkem 11,6 tis. ke studiu skutečně nastoupilo (do denní formy vzdělávání 8,8 tis.). 
Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 60,1 % přihlášek.
Největší zájem projevují uchazeči o zdravotnické (23,6 %), ekonomické (22,1 %) a pedagogické (21,9 %) obory.
Od roku 2003/04 klesá počet přihlášek, přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů na vyšší odborné školy, přičemž nejvýraznější byl tento pokles mezi roky 2003/04 a 2004/05. K mírnému nárůstu přihlášených, přijatých i zapsaných došlo v letech 2007/08 a 2009/10. Tento nárůst byl způsoben zejména vyšším zájmem o ostatní formy vzdělávání, u denních forem vzdělávání byl až do předchozího roku patrný pokles. V roce 2009 se počty oproti předchozímu roku zvýšily (počty přihlášek o 9,1 %, přihlášených o 5,9 %, přijatých o 9,1 % a zapsaných o 8,5 %).
Pozn.: Předkládaná data vycházejí z podzimního sběru individuálních dat o přihlášených a přijatých na vyšší odborné školy a vysoké školy Ústavu pro informace ve vzdělávání a z demografických údajů Českého statistického úřadu.
V případě vysokých škol se veškeré předkládané údaje týkají pouze uchazečů českého státního občanství, kteří se hlásí ke studiu do bakalářských a magisterských studijních programů (ne do navazujících magisterských a doktorských).



 
				 
								 
								 
								 
								 
								









 Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
						Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
					 Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
						Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
					 Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
						Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
					 Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
						Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
					 Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
						Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
					