Statistiky počtu přihlášených a přijatých studentů - tisková zpráva

16.02.2010 | , Ústav pro informace ve vzdělávání
STUDENT


Ke studiu na terciární úrovni se v roce 2009 hlásilo celkem 156,4 tis. uchazečů, kteří podali celkem 345,6 tis přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky).

Dle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) se počet uchazečů o přijetí do dálkové formy studia na vyšší odborné a vysoké školy, kterým je 30 let a více, zvyšuje. Starší 30 let hlásící se do dálkové formy studia na vyšší odborné a vysoké školy tvořili v roce 1999 při přijímacím řízení 24,7 % ze všech uchazečů o dálkovou formu studia, zapsaných jich pak v terciárním vzdělávání (VOŠ i VŠ) bylo 24 % (ze všech zapsaných do dálkové formy studia). V loňském roce (2009) bylo k přijímačkám do dálkové formy studia přihlášeno již 38,7 % uchazečů starších 30 let, zapsaných pak bylo 42,3 %. Tento trend je znatelně cítit především v posledních čtyřech letech. Důvodem je především povinné doplnění kvalifikace u určitých profesí (např. u zdravotních sester, učitelů či policistů). Další příčinou je zřejmě současný světový trend celoživotního a dalšího vzdělávání.


Terciární vzdělávání – celek


Ke studiu na terciární úrovni se v roce 2009 hlásilo celkem 156,4 tis. uchazečů, kteří podali celkem 345,6 tis přihlášek (každý uchazeč podal v průměru 2,2 přihlášky). K přijímacím zkouškám se dostavilo pouze 93,4 % všech přihlášených (146,2 tis.), přijato bylo 117,0 tis. uchazečů, z nichž celkem 94,7 %, tj. 110,8 tis., ke studiu skutečně nastoupilo.

Celkový počet přihlášených ke studiu v terciárním vzdělávání se oproti roku 2008/09 snížil o 360 (tj. o 0,2 %), celkový počet přijatých ale vzrostl o 2,5 tis., tedy o 2,2 %.

Celková úspěšnost uchazečů při přijímacích zkouškách činila 80,1 %, u prezenční formy studia dokonce 83,0 %. Úspěšnější byli uchazeči o prezenční formu studia na vyšší odborné škole (88,3 %) ve srovnání s uchazeči o prezenční formu studia v magisterských (37,5 %) a v bakalářských studijních programech (80,6 %).


Vysoké školy


Ke studiu na vysoké školy se v roce 2009 hlásilo 146,6 tis. uchazečů, kteří podali celkem 325,0 tis. přihlášek. K přijímacím zkouškám se dostavilo 93,3 % uchazečů, přijato jich bylo 105,6 tis. (z toho 75,3 tis. do prezenční formy vzdělávání), z nichž celkem 99,8 tis. uchazečů ke studiu skutečně nastoupilo (do prezenční formy vzdělávání 70,7 tis.).

Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 61,0 % přihlášek.

Naprostá většina uchazečů se hlásí na veřejné vysoké školy (91,5 %). Soukromé vysoké školy přijaly celkem 15,0 tis. uchazečů, z nichž 13,9 tis. ke studiu nastoupilo.

Uchazeči se nejvíce hlásí ke studiu humanitních a společenskovědních oborů (28,9 %), ekonomických (28,8 %), technických (22,4 %) a pedagogických oborů (19,7 %).


Vyšší odborné školy


Na vyšší odborné školy se v roce 2009 ke studiu hlásilo celkem 17,7 tis. uchazečů, kteří podali 20,6 tis. přihlášek. Z celkového počtu všech uchazečů se k přijímacím zkouškám skutečně dostavilo přibližně 90 % (16,0 tis.), přijato bylo celkem 13,7 tis. uchazečů (z toho 10,7 tis. do denní formy vzdělávání), z nichž celkem 11,6 tis. ke studiu skutečně nastoupilo (do denní formy vzdělávání 8,8 tis.).

Uchazeči, kteří maturovali v roce 2009, podali celkem 60,1 % přihlášek.

Největší zájem projevují uchazeči o zdravotnické (23,6 %), ekonomické (22,1 %) a pedagogické (21,9 %) obory.

Od roku 2003/04 klesá počet přihlášek, přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů na vyšší odborné školy, přičemž nejvýraznější byl tento pokles mezi roky 2003/04 a 2004/05. K mírnému nárůstu přihlášených, přijatých i zapsaných došlo v letech 2007/08 a 2009/10. Tento nárůst byl způsoben zejména vyšším zájmem o ostatní formy vzdělávání, u denních forem vzdělávání byl až do předchozího roku patrný pokles. V roce 2009 se počty oproti předchozímu roku zvýšily (počty přihlášek o 9,1 %, přihlášených o 5,9 %, přijatých o 9,1 % a zapsaných o 8,5 %).



Pozn.: Předkládaná data vycházejí z podzimního sběru individuálních dat o přihlášených a přijatých na vyšší odborné školy a vysoké školy Ústavu pro informace ve vzdělávání a z demografických údajů Českého statistického úřadu.

V případě vysokých škol se veškeré předkládané údaje týkají pouze uchazečů českého státního občanství, kteří se hlásí ke studiu do bakalářských a magisterských studijních programů (ne do navazujících magisterských a doktorských).

Autor článku