Čtvrtý ročník této akce, kterou tradičně pořádá pět pražských vysokých škol (Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické, Univerzita Karlova, Vysoká škola ekonomická v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze), přinese návštěvníkům nové poznatky a informace z oblasti vědy a výzkumu a jejich praktické využití. Součástí Dne vědy je i společná tisková konference rektorů pořádajících vysokých škol. Ta se uskutečnila ve středu 24. listopadu a jejím hlavním tématem byly změny ve vysokém školství a perspektivy mladých vědců.
Vysoké školy se musí v budoucnu připravit nejen na řadu legislativních a organizačních změn, ale budou muset být schopny čelit i problémům spojeným s výrazným poklesem zájemců o studium odrážejícím jak historické populační vlny, tak i méně příznivou situaci v porodnosti v období poloviny 90. let minulého století. „Vysoké školy musí na všechny tyto vnější okolnosti reagovat jak výraznější diferenciací mezi různými stupni studia – zavedením samostatných profesně orientovaných bakalářských programů na jedné straně a budováním elitních magisterských a doktorských programů na straně druhé – tak i větším důrazem na vědecko-výzkumnou činnost,“ uvádí prof. ing. Stanislava Hronová, CSc., prorektorka pro vědu a výzkum, VŠE.
Doktorské studium klade vysoké nároky na studenty a vyžaduje od nich značné pracovní nasazení při nedostatečném finančním ohodnocení. „I když v mnoha případech jsou studenti členy řešitelských týmů a pracují na vědeckých projektech s finančním krytím, které umožňuje jejich lepší financování, často největší motivací pro absolvování doktorského studia zůstává láska k vědecké práci a touha po poznání,“ doplňuje prof. Ing. Mgr. Markéta Sedmiková, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum, ČZU. Ze statistických dat vyplývá, že pouze jedna třetina doktorandů pokračuje ve vědeckovýzkumné kariéře.
Studenti doktorských studijních programů mohou využít různé granty a speciální programy. Např. výzkumná práce doktorandů je podporována programem Specifický vysokoškolský výzkum. Ten je využíván pro podporu studentských grantových projektů vybraných v soutěžích, které pořádají jednotlivé vysoké školy. Důležitá je i specifická podpora úspěšných absolventů doktorského studia. „Ta je v současnosti zajišťována především Výzkumnými centry základního i aplikovaného výzkumu. Výzkumná centra spolu se Specifickým vysokoškolským výzkumem mají zároveň zásadní význam pro vědeckou výchovu a výzkumnou činnost doktorandů a pozitivně se odrážejí v počtu i kvalitě absolventů,“ objasňuje prof. RNDr. Petr Volf, CSc., prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost, UK. Nicméně jistě by pomohlo i úspěšnější zapojení České republiky do evropských výzkumných programů a iniciativ.
„Podíváme-li se na rozvoj technických oborů na vysokých školách, je patrné, že nedochází k jejich útlumu, ale naopak k jejich rozvoji. Vzrůstá zájem o tento druh vzdělání, ale rovněž se zvyšuje jeho kvalita,“ přibližuje doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., prorektor pro vědeckou a výzkumnou činnost, ČVUT. Studenti technických a přírodovědných oborů mají v současnosti velmi dobré příležitosti k absolvování vědecké stáže na kvalitních zahraničních univerzitách a výzkumných pracovištích. Naši studenti v zahraničí mají možnosti využívat výhody dobrého materiálního a finančního zabezpečení, ale po jejich návratu zpět do ČR se vysoké školy dostávají do obtížně řešitelné situace – jak najít finanční prostředky pro motivaci mladých talentovaných vědců k jejich udržení na mateřské univerzitě.
„V realizaci návratových grantů, financovaných ať již z veřejných či neveřejných zdrojů, vidí vysoké školy prakticky jedinou možnost, jak zvýšit šanci na to, aby talentovaní mladí akademičtí pracovníci zůstali na mateřských univerzitách a v ČR,“ přibližuje problematiku doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc. prorektor pro vědu a výzkum, VŠCHT. Navíc pražské vysoké školy nebudou schopny konkurovat možnostem vědecko-výzkumných center vznikajících v ČR v rámci evropského operačního programu Věda a výzkum pro inovace.