Univerzita Karlova vzpomínala na Václava Havla

Hodnoty, které svou osobností a celoživotní prací Václav Havel ztělesňoval, jsou bytostně blízké těm, k nimž se Univerzita Karlova ze své podstaty hlásí a snaží se je soustavně reprezentovat jak svou činností pedagogickou, tak i v rovině své funkce společenské. Právě Václavu Havlovi a jeho zásadní roli v listopadových událostech roku 1989 vděčí Univerzita Karlova a ostatní vysoké školy za znovuzískání akademických svobod, stejně jako česká společnost za znovunabytou demokracii.

„Svět těsně před Václavem Havlem byl v naší pleněné české kotlině šedivý, ponurý, studený, bezvýchodný a odcizený. Svět s Václavem Havlem se stal náhle polidštěným, barevnějším a vzrušujícím novými přísliby. Svět po Václavu Havlovi nebude a nemůže být světem bez Václava Havla. Na to v něm zanechal příliš výrazné stopy – na to v něm byl příliš milován, na to je ho již příliš v mnoha z nás,“ řekl ve svém projevu prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor Univerzity Karlovy.

Na pietním setkání na osobnost pana prezidenta vzpomenuli dále emeritní rektor UK prof. Radim Palouš, doc. Ivan Havel, bratr zesnulého prezidenta, prof. Jan Sokol, prof. Miloslav Petrusek, doc. Ivo Mathé či Mgr. Vlastimil Ježek. Atmosféru ze vzpomínkového setkání přenášela živě Česká televize na svém zpravodajském programu ČT24 (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/157924-univerzita-karlova-vzpominala-na-zesnuleho-prezidenta).

Za významné morální a filozofické podněty politickému myšlení lidstva a jako výraz uznání jeho niterného spojení s osudem vlasti udělila Univerzita Karlova Václavu Havlovi 30. května 1990 své nejvyšší ocenění – doktorát honoris causa.

Prezident Havel zavítal od roku 1990 na UK při řadě dalších příležitostí – ať už to byla setkání se studenty např. na Filozofické nebo Právnické fakultě, o která byl vždy velmi živý zájem, debaty, či ojedinělý seminář, který Havel v akademickém roce 1999-2000 připravil pro Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd. Jednalo se o dvanáct přednášek pro doktorandy a pokročilé magisterské studenty, které byly věnovány klíčovým otázkám československé/české zahraniční politiky 1989–1999 očima jejího klíčového aktéra. Na seminář vzpomíná prof. Pešek z FSV: “My byli samozřejmě nadšeni. Jak věcí samou, tak obsahem: právě ty postřehy o jeho zahraničních partnerech z perspektivy, kterou žádný novinář ani politolog nikdy nedostane.“

Charakteristický průběh Havlových návštěv na univerzitě vystihuje i vzpomínka, uvedená v prohlášení čtyř porevolučních rektorů UK: „Setkání s prezidentem Václavem Havlem, kterých se v prostorách Karolina odehrála řada, byla vždy milá a obohacující. V paměti nás všech zůstane určitě vzpomínka na jeho poslední návštěvu ve Velké aule – v listopadu 2009 při udělování čestného doktorátu jeho příteli panu Adamu Michnikovi. Václava Havla uvítal při představování v úvodu ceremoniálu spontánní, dlouhý, silný a upřímný potlesk. Patřil mu plným právem a bude mu patřit navždy.“