Praktické rychločtení již teď

• Čtěte také: Seznamte se s rychločtením

Seznamte se, rychločtení v mediích

Stránky televize Metropol – metropol.cz uvedly vcelku nedávno seriál, který představil Kurz rychločtení. Jedná se především o představení metody, které vysvětluje pan Ing. David Gruber posluchačům a jedné svým způsobem zajímavé paní moderátorce, která dokáže vzbudit v nejednom pozorovateli hromadu otázek. Seriál obsahuje kolem devíti dílů s tím, že první díl se zaměřuje na to, jak si můžeme efektivně ušetřit čas a uvidíte, jak porozumět nejlépe textu... Poslední díl nás seznámí s tím, jak kurzem prošel například novinář Slávek Hrzal. Pořad se jmenuje Na vrcholu a můžete jej naleznout na tomto odkazu – http://www.metropol.cz/hledat/?q=rychlo%C4%8Dten%C3%AD.

Jaká je praxe?

Prvně zkuste gruberův on-line test – http://www.gruber.cz/testy/test01.htm a http://www.gruber.cz/testy/test02.htm. Tyto testy „přesně změří rychlost čtení - a určitým zjednodušeným způsobem chápavost. Chápavost berte pouze jako orientační. Přesnější měření chápavosti je složitá věda, tady vás s tím nechcem zatěžovat. Více v knize Davida Grubera "Rychločtení, rychlostudium, info management ", 7. upravené vydání, Management Press 2008“, tvrdí na webu gruber.cz s tím, že: „Vám stačí vědět, že za testem bude následovat pět otázek - a u každé z nich máte vybrat správnou z pěti nabízených možností. Když trefíte, máte +20 bodů. Když si nejste jistí a poctivě zvolíte odpověď "e) nevím", máte nula. když váháte, riskujete a zvolíte jakoukoliv jinou odpověď než správnou nebo e), máte za trest minus 10 bodů. Maximum je tedy 100 bodů.“ Více hledejte na webu gruber.cz, sekce rychločtení.

Další praktické rady

Mentální mapu zmiňovanou v předchozím článku o rychločtení, tu se lze naučit docela rychle, ale technika rychločtení vyžaduje více vůle, což může působit odrazujícím dojmem. My se ale odradit nenecháme, protože víme, jaká zlatá jablka nám technika a trocha úsilí přinese! Takže cílem je udržet koncentraci nad textem, neobíhat myšlenkami a od knihy, dále je třeba rozšířit si zrakové pole a trénovat rychlejší čtení.

Koncentrace

Jakmile odbíháme myšlenkami od textu, nebaví nás a jsme rozčarovaní, navíc ztrácíme čas a pomalu,ale jistě přestáváme rozumět, co se vlastně pořádně jde, Není třeba nic lámat přes koleno.
Tréning koncentrace začneme na jednoduché rutinní činnosti, kdy o dané záležitosti budeme přemýšlet.
Například sledujte předmět před vámi, třeba mobilní telefon, počítač, lžíci, hrnek a to po dobu 2-4 minut. Normálně není zas tak co řešit na mobilu nebo hrnku, že? Při tréningu si ale klademe otázky. K čemu mi slouží mobil, z čeho se skládá, z jakého materiálu jej vyrobili a kdo ho vlastně vytvořil? Jaký má tvar, zvuk? Jaké má funkce? A další... Tréning koncentrace provádějte kdekoliv. Cesta do školy, na obědě, při procházce, večer.

Motivace

Motivujte se do čtení textu, tak vás bude kniha více bavit!
Nemá cenu se číst s knihou, která vás demotivuje, je třeba hledat jiné zpracování či jiného autora, který píše o stejné problematice. Motivaci zahajte otázkou: „K čemu mi je dobrá tato kniha? V čem mi pomůže znát její obsah? Jaké mám cíle a kam vedou cíle knihy? Co znám z knihy a co potřebuji znát? ...“

Aktivita čtenáře

Je nudné číst text bezmyšlenkovitě a proto je třeba začít s aktivním čtením. Jde o to, že dobrý aktivní čtenář pokládá otázky autorovi a hledá na ně odpovědi a to i u obsahu, který jej příliš nezajímá. „Diskutuje“ s autorem a vznáší vlastní názory a pohledy. Nenajde-li odpověď v té dané knize, musí sáhnout po jiné, která odpověď obsahuje. Špatný přístup čtenáře je pasivita k textu a očekávání, že text sám o sobě zaujme. Zde logicky klesá motivace a tím pádem také užitek.

Plus a mínus čtenáře...

• + čtení různými technikami (kombinuje pomalé i rychlé čtení dle priorit v textu)
• + celková orientace v textu (postřehnutí souvislostí v textu díky celkové orientaci)
• + čtení bez zbytečných pohybů (uvolněné tělo, uspořádání pracovního prostředí, ergonomie)
• + čtení potichu (čtení bez zvuků)
• + stanovené cíle čtení (porovnávání vlastních cílů s obsahem přečteného)
• - čtení jednou technikou
• - čtení slovo za slovem (ztráta širších souvislostí, únik obsahu, nefixuje více slov, vět)
• - špatné držení těla a zbytečné pohyby (svalová zátěž, tělesná únava, pohyb rtů při čtení)
• - čtení nahlas (šepot, předříkávání)
• - nestanovené cíle čtení (neví, co přesně hledá, plýtvá duševní silou)

Čtěte prostě hlavně očima. Je dobré mít přehled! Čtenář tím zjistí, zda-li je kniha důležitá či nikoliv...

Sledujte hlavně následující:

• úvod,
• předmluva,
• obsah,
• názvy kapitol,
• nadpisy,
• zvýrazněné části textu autorem,
• popisy obrázků a grafů,
• shrnutí na konci kapitol,
• závěr,
• doslov,
• přílohy,
• rejstřík,
• shrnutí na obalu knihy.

Nejvíce důležitý je samozřejmě obsah a shrnutí, které napoví většinu informací. Nezapomínejte, že některý text je důležité číst pomaleji, některý stačí proletět, některý přečíst rychle, ale přesto s porozuměním. To souvisí nejen se žánrem a stylem psaní, ale i tematikou.

Jak na rychlé čtení?

Vyzkoušejte si pár metod na seznámení a poté navštivte vaši knihovnu a půjčte si některou z publikací autorů, kteří se touto metodikou zabývají... Zmínit můžeme například pana Grubera, Papíka či dalšího cizojazyčného autora, kdy seznam doporučené literatury můžete nalézt v nedávném článku o rychločtení.

1. Neumisťujte zrak na každé slovo, které čtete, obvykle (pokud to nejsou dlouhá slova) ti jeden pohled stačí k přečtení dvou a více slov (dle jejich délky a tréningu).
2. Trénujte zrakové rozpětí. Takových cvičení je v knize D. Grubera plno, ale lze si taková cvičení připravit i samostatně. Příkladem je několik písmenek či slov vedle sebe, kdy nebudete číst jednotlivě, ale budete fixovat oko na jednom místě a snažit se vidět i okolí. Velmi efektivní je si takový řádek zakrýt, vždy si jej odkrýt na čtvrtinu sekundy a ihned zakrýt. Poté si zkusit napsat, jestli jste přečetli vše dobře.
   Malá ukázka:
   agfd
   rsfg
   pelt
   mkte
   xvut
   lijy
   Poté samozřejmě následuje sloupec s více písmeny, slova mohou časem dávat i smysl. Existují např. tzv. pyramidy, kde jeden řádek je dobré přečíst na co nejmenší počet fixací (zastavení oka pro přečtení textu).
3. Udržujte zrak spíše na vrchní polovině slova. Máte totiž možnost vidět interpunkce, které velmi pomůžou odhadu slova a ostré hrany písma, které taktéž napomáhají lepšímu určení slova. Ve spodní části písma lze jen těžko rozeznat, o jaké slovo se jedná.

Budete-li trénovat denně 10 minut, například před spaním nebo kdy se vám zlíbí, účinek zlepšení určitě poznáte! Více rad hledejte například zde – http://www.gruber.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=258&Itemid=108.