Státnice na podzim? Známe metody proti letní nechuti k učení

O skládání státních závěrečných zkoušek na podzim se traduje spousta věcí: že jsou vyučující mírnější než na jaře, přísnější, netrpělivější, mají menší/větší očekávání vůči studentům, zkoušejí to, co se nedařilo lidem na jarních termínech, nebo se tomu naopak vyhýbají… Jak na různých vysokých školách a studijních oborech, tak často i v rámci nich se tyto zkazky liší, dokonce si i přímo odporují. Většinou je pravda daleko prozaičtější: vyučující se chovají stejně profesionálně jako na jaře a člověk si odložením státnic na podzim obvykle ani nepomůže, ani neuškodí, jen si prodlouží čas na přípravu. Co si ovšem často můžete zjistit, je procento úspěšných studentů na jarních versus podzimních termínech v předešlých letech. Pak si můžete udělat alespoň trochu lepší obrázek, ale i ten může být dost zavádějící – úspěch zpravidla závisí nikoli na složení a náladě komise, ale zejména na samotném studentovi, jeho znalostech i případné trémě.

Nenechávejte studium na večer

Začněte už ráno a průběžně se s přestávkami na odpočinek učte během celého dne.

Nezasekněte se na jednom problému.

Pokud si nečím nejste jisti nebo vám to stále nejde do hlavy, udělejte si poznámku a vraťte se k problematickému tématu poté, co si zopakujete celou kapitolu či jiný vhodný objem učiva. Časté zastavování se na detailech může zhoršit zapamatování celkové látky.

Přemýšlejte nad učivem.

Někdo může mít paměť jako slon, ale k ničemu mu to nebude, protože si neumí jednotlivé vědomosti poskládat. Dejte si jednou či dvakrát denně krátkou pauzu a zamyslete se nad tím, co jste se učili, zkuste vymyslet zajímavé otázky a zároveň se pokusit si je zodpovědět.

Odpočinek a fyzická aktivita pomáhají v učení.

Paměť nejlépe funguje, když má mozek možnost na chvíli „vypnout“ a probrat posilované a vytvářené nervové spoje. Pomáhá také pohyb – vyplavované endorfiny zlepšují náladu i soustředění a my jsme pak lépe schopni si látku zapamatovat. Půlhodina cvičení nebo krátké proběhnutí denně vám moc času na přípravu ke zkouškám neuberou a uvidíte, že se budete cítit lépe.

Učte se „hrou“.

Existují k látce, kterou se učíte, i popularizační literatura nebo dokumentární filmy? Můžete jimi proložit epizody „těžšího“ učení a zároveň si trochu oddechnout a stále se věnovat studiu. Nezapomínejte ale i na zcela mimostudijní relaxaci, chvilka denně rozhodně neuškodí, právě naopak.

Zkuste změnit prostředí.

Nedokážete se doma soustředit, když je za oknem tak hezky? Vyzkoušejte, jestli vám lépe půjde se učit venku. Stinné místo v parku, kde není příliš zalidněno, je na to ideální. Ne každému ale vnější prostředí vyhovuje – je třeba to zkusit.

Ovládněte trému.

Může se stát, že i ten nejlepší student odejde od státnic s nepořízenou, když podlehne strachu a napětí a nedokáže souvisle zodpovědět otázky, na něž by normálně znal odpovědi. Pokud o sobě víte, že máte sklony k nervozitě, předem se připravte na její zvládnutí – můžete se nechat během léta zkoušet přáteli, rodiči či jinými studenty, přednášet před nimi o své závěrečné práci a snažit se rychle a věcně odpovídat i na dotazy, které vás zaskočí nepřipravené – například zničehonic u večeře nebo při procházce. Nezapomeňte ani na to, že státnice nejsou v životě zdaleka to hlavní a málokoho navíc bude zajímat, jakou známku jste nakonec získali, jen to, zda jste jimi úspěšně prošli.

Nenechte se vyvést z míry dalšími studenty.

Zejména na sociálních sítích často před státnicemi zavládá všeobecná panika a studentští uživatelé se předhánějí v tom, kdo má větší strach, kdo víc nestíhá nebo kdo dostal přidělenou horší komisi. Nenechte se tím vykojelit, nevšímejte si toho a nejlépe na dané sociální sítě nebo skupiny v nich vůbec nechoďte. Váš úspěch záleží jen a jen na vás, a tak se nedejte znepokojit tím, co si o sobě myslí ostatní studenti.