Univerzita Palackého je na špici ve vědecké publikační činnosti

Nejproduktivnější vědeckou institucí v Česku je podle údajů Web of Science Akademie věd ČR, databáze u ní ve sledovaném období uvádí přes 28 400 dokumentů. Absolutní počty publikací jsou však ovlivněny také velikostí institucí. Z Univerzity Palackého ve stejném období vyšlo 4460 dokumentů, z toho zhruba 3300 článků. Počet dokumentů se zvyšoval každoročně, přibývalo rovněž citací. Mezi nejproduktivnější oblasti výzkumu patřila chemie, fyzika, biochemie či optika.

UP je nad průměrem

Univerzita Palackého ale dominovala ve srovnání, které zohledňuje například i velikost instituce či rozdíly v citačních trendech v jednotlivých disciplínách. V tomto případě dosáhla nejlepších výsledků, nad průměrem se pohybovala spolu s Akademií věd ČR a ČVUT. Olomoucká univerzita tak nechala za sebou například i Univerzitu Karlovu, Masarykovu univerzitu či VUT Brno.

„Prezentujeme se jako vědecká univerzita a počet publikací dokazuje, že naši pracovníci jsou na poli vědy a výzkumu pilní a úspěšní. Velkou měrou se na tom podílejí i tři nově vybudovaná výzkumná centra – Ústav molekulární a translační medicíny, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Řada špičkových výzkumníků ale pracuje i na dalších pracovištích univerzity,“ uvedl rektor Miroslav Mašláň.

Vysvětlení ke grafu: Souhrnný ukazatel výkonu (API – aggregate performance indicator) se získá podílem celkového počtu citací dané instituce a počtem jejích očekávaných citací. U průměrné instituce API = 1. U nadprůměrné instituce (její publikace jsou citovány častěji, než je obvyklé) API > 1.

Biomedicína, biotechnologie i nové materiály

Klíčové výzkumné aktivity olomoucké univerzity směřují právě do oblasti biomedicíny, biotechnologií a nových materiálů. Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) se zaměřuje hlavně na výzkum nádorových a infekčních onemocnění, vývoj nových diagnostických postupů a léků. Rozšíření vědecké, ale i výukové kapacity přinesla i dostavba Teoretických ústavů lékařské fakulty. Projekt Biomedreg, v rámci nějž vznikl i ÚMTM, podpořila EU částkou 751,3 milionu korun, dalších 132,6 milionu šlo ze státního rozpočtu. Na dostavbu Teoretických ústavů činila evropská dotace 586 milionů korun a příspěvek státu 103 milionů.

V nových prostorách již funguje také Centrum regionu Haná. Jeho vznik podpořila Evropská unie a státní rozpočet částkou 808 milionů korun. Vědci využívají technologie a přístroje, z nichž některé jsou v Česku ojedinělé a v Evropě se jimi může pochlubit jen několik výzkumných center. Partnery projektu jsou Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby. V centru pracuje 130 vědců dvanácti národností.

V nových prostorách již jsou i pracovníci RCPTM, slavnostní otevření se uskuteční na počátku října. Centrum se zaměřuje na špičkový výzkum v oblasti nanočástic oxidu kovů pro katalytické a magnetické aplikace, uhlíkatých nanostruktur, nanočástic kovů pro antimikrobiální technologie a technologie čištění vody, koordinační chemie, fotoniky či na nové přístrojové techniky v optice a analytické chemii. Vznik RCPTM podpořila Evropská unie a rozpočet ČR částkou 545 milionů korun.

Lepší podmínky pro badatelské, výzkumné a vzdělávací aktivity pracovníkům pedagogické fakulty poskytnou od podzimu nové posluchárny a laboratoře v dostavbě na Žižkově náměstí. V následujících dvou letech univerzita plánuje na fakultě tělesné kultury výstavbu kinantropologického centra zaměřeného na přenos výsledků výzkumu pohybu člověka do praxe. „Zároveň se uskuteční další rekonstrukce objektů filozofické, cyrilometodějské, pedagogické a přírodovědecké fakulty, což také v nemalé míře přispěje k rozvoji badatelských, vzdělávacích činností a celkovému zlepšení prostředí na Univerzitě Palackého,“ doplnil rektor.