Kolik zaplatí čeští studenti za studijní pobyt v zahraničí?

18.03.2014 | , Studentskefinance.cz
STUDENT


Nedávný průzkum mezi zaměstnavateli, který realizovala Vysoká škola obchodní v Praze, potvrdil, že největší šanci na uplatnění mají absolventi se znalostí elektronické komunikace, kteří hovoří plynule cizím jazykem a jsou schopni zvládat konflikty a stres. Studijní pobyt v zahraničí se tak stává neocenitelnou výhodou při hledání uplatnění na trhu práce. Jaké mají studenti České republiky možnosti a jsou finančně dostupné opravdu pro všechny zájemce?

S Erasmem do světa

Střední i vysoké školy nabízejí svým studentům mnoho možností, jak si zlepšit jazykové dovednosti a zároveň poznat kulturu, zvyky a život v jiné zemi. Většina z nich je koordinována Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy (NAEP).

Nejznámější možností je studijní program Erasmus, který je zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě a který za 26 let své existence vyslal na zkušenou do zahraničí přes 3 miliony studentů. Počet zapojených studentů každoročně roste a poptávka po stipendiích ve většině zemí převyšuje nabídku. Podle statistik Evropské komise vycestovalo v akademickém roce 2011/2012 za studiem či na pracovní stáž rekordních 250 tisíc studentů, z toho přes 7 tisíc Čechů. Do programu Erasmus je zapojeno 33 států. Nejoblíbenějšími destinacemi byly Španělsko (39 545 studentů), Francie (33 363 studentů) a Německo (33 269 studentů). Čeští studenti mají největší zájem o studium v Německu. Z více než sedmi tisíc žadatelů jich tam zamířilo 1 046. Mladé Čechy dále nejvíce přitahuje Francie (805 studentů) a Španělsko (721 studentů).

Stipendium pomůže, ale na vše nestačí

Finanční podporu k výjezdům v rámci programu Erasmus získávají studenti hlavně z fondu Evropské unie, zprostředkované právě agenturou NAEP. Druhým zdrojem je tzv. dofinancování, které je dostupné pouze studentům veřejných vysokých škol. Jedná se o peníze státního fondu České republiky, přidělované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Výše stipendia je pro každou zemí jiná. Řádově se měsíční příspěvek programu Erasmus pohybuje v rozmezí mezi 200 až 600 EUR. Stipendium je určeno k pokrytí části dodatečných nákladů spojených s výjezdem a pobytem v zahraničí. Vystačí studentům při jejich návštěvě peníze od Evropské unie a státu, nebo musí přidat i něco ze svého? Zkušenosti studentů ukazují, že stipendium obvykle vystačí na základní výdaje, zbytek musí pokrýt ze svého.

Například do Norska, kam za studiem zamířila Marika, studentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, je paušální měsíční stipendium stanoveno na 571 EUR. To znamená, že na jeden semestr studenti dostanou zhruba 60 000 Kč. Severské země jsou pro české studenty bezesporu atraktivními destinacemi, je o nich ale známo, že patří k nejdražším v Evropě. „Byla jsem na Erasmu v Norsku, konkrétně ve městě Volda. Celkové výdaje se pohybovaly kolem 92 000 Kč, z toho zhruba 50 000 Kč za ubytování, 14 000 Kč za letenky a zbývající částku jsem investovala do jídla a výletů. O otvírání účtu u norské banky jsem ani neuvažovala. Český účet fungoval v zahraničí bezproblémově. Z bankomatu jsem moc nevybírala, většinu věcí jsem platila přímo kartou, což v Norsku nebyl vůbec problém.

Adam, student Vysoké školy obchodní v Praze, popisuje své zkušenosti ze studia na univerzitě v německém Görlitzu: „Stipendium, které jsem dostal, pokrylo mé náklady zhruba z 80 %. Chodilo mi průběžně na můj účet, který mám zřízený u české banky. Téměř vše se dalo platit kartou, a když bylo občas potřeba, vybral jsem si hotovost v bankomatu. Ke svému studentskému účtu jsem to měl v rámci paušálu bez poplatků. Jelikož cestuji poměrně často, taková věc se mi hodí.

Pokud se student rozhodne strávit semestr v některé z mimoevropských zemí, musí si zjistit, s jakými univerzitami má jeho škola dohodu o partnerství. Výjezdy mimo Evropu bývají finančně i administrativně náročnější. Své o tom ví Tereza, absolventka Vysoké školy ekonomické, která využila možnosti strávit semestr v Kalifornii. „Na zahraniční pobyt mi škola přispěla ze stipendijního fondu. Celkově jsem dostala asi 70 tisíc korun, což pokrylo mou finanční spotřebu zhruba ze 40 %. Zbytek mi dali rodiče a použila jsem i své úspory. Největšími položkami byla letenka, studentské vízum a pojištění. Za ubytování jsem měsíčně utratila okolo 750 dolarů, někteří spolužáci bydleli ještě dráž.

Účet doma postačí

I při dlouhodobějším pobytu v zahraničí vystačíte s účtem v české bance. Platební karty a internetové bankovnictví hranice neznají. Takovou zkušenost udělala i Tereza v USA: „Účet u americké banky jsem si nezřizovala, na těch pět měsíců to nemělo smysl. V USA můžete platit kartou skoro všude, takže hotovost jsem potřebovala minimálně.“ Přesto se vyplatí před odjezdem věnovat čas tomu, na jaký účet se spolehnete. Linda, která studuje na Slezské univerzitě v Opavě, strávila semestr ve švédském Kristianstadu. Až po návratu zhodnotila svůj účet jako nevýhodný: „Účet jsem si ponechávala z České republiky, avšak nebyl pro mě moc výhodný. Za výběr z bankomatu jsem platila 100 Kč, stejně jako při převodu stipendia z univerzitního účtu na můj.

Studentský účet samozřejmě není určen jen pro ty, kdo plánují vycestovat do zahraničí. V dnešní době je bankovní účet u mladých lidí téměř nezbytnost. Ať už kvůli výplatám z brigád, kapesnému od rodičů, nebo pohodlnějšímu nakupování. Ale některé banky a jejich studentské účty vychází milovníkům cestování vstříc. „Ke studentskému účtu za měsíční poplatek 49 Kč nabízíme neomezené transakce včetně výběrů ze všech bankomatů doma i v zahraničí. Navíc umožňujeme studentům zřízení podúčtů až v devíti různých měnách, nebo ovládání účtu pomocí chytrého telefonu přes mobilní aplikaci,“ vysvětluje produktový manažer Raiffeisenbank, Jan Figlovský.

Studijní pobyty jsou ideální příležitostí, jak získat cenné zkušenosti, zlepšit jazykové znalosti a poznat spoustu nových zajímavých lidí ze všech koutů světa. Studenti, kteří již mají zahraniční studium za sebou, se shodují, že během několika měsíců toho zažili tolik, co se někomu doma nepoštěstí ani za několik let. Jen je třeba počítat s tím, že část nákladů si každý platí sám, jak potvrzuje Linda z Opavy: „Základní náklady by stipendium bez problémů pokrylo, ale pokud si chcete Erasmus užít naplno, je třeba investovat i něco ze svého.

Články ze sekce: STUDENT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.