Crowdfunding a crowdsourcing: Řešení pro velké studentské projekty?

Crowdfunding

Jedná se o způsob financování projektů veřejností prostřednictvím crowdfundingových stránek jako Kickstarter, IndieGoGo nebo český Startovač a HitHit. Předpokladem je představení projektu na daném webu – a právě to bývá nejčastějším kamenem úrazu, který často vede k neúspěchu projektů. Stránka má potenciální zájemce přilákat a navnadit na slíbený výsledek, ale neměla by překračovat hranici k typickému propagačnímu textu. Prezentace na crowdfundingových serverech se tak trochu podobá příslovečnému proplouvání mezi Skyllou a Charybdou – mezi snahou se odlišit od ostatních, být originální a upoutat na jedné straně a přílišnou odlišností a divokostí na straně druhé. Obtížné je navíc prorazit tehdy, pokud na své straně nemáte žádná známá jména – ale rozhodně je to možné! Základem je vybudovat kolem týmu a jeho projektu komunitu (například přes fanouškovské stránky na sociálních sítích nebo vlastní web), a to i před začátkem crowdfundingové kampaně – pak už se hraje o každý den.

Ideální, byť ne nezbytné, je prezentaci projektu zahájit krátkým videem umístěným v horní části stránky. V textu rozděleném do relativně krátkých, tematicky oddělených odstavců jasně zmiňte cíle projektu, způsob jejich dosažení, časový plán a informace o týmu – díky tomu podporovatelé mohou posoudit připravenost a serióznost projektu. Vhodné je představit i dodatečné cíle, tzv. „stretch goals“, jejichž cílová finanční částka bude vyšší než ta, o kterou primárně žádáte – populární projekty zcela běžně dostávají příspěvky i ve chvíli, kdy dávno dosáhly původního cíle. Stretch goals dávají podporovatelům další motivaci přidat více. Podporovatelé by také měli vědět přesně, co dostanou a kdy to dostanou – o což se postará právě stručné představení cíle a plánu. Není nezbytnou nutností, aby měli z podpory nějaký „materiální zisk“ (zafinancovanou knihu, hru, film apod.), ale vždy musí přesně vědět, co podporují a kdy se dočkají výsledku (i kdyby šlo o něco jiného než produkt, který dostanou, například podporu vědeckého výzkumu).

Nejslavnější Kickstarter s sebou ovšem nese značnou nevýhodu pro české tvůrce: Projekty přes něj mohou organizovat pouze občané USA, Kanady, UK, Austrálie a Nového Zélandu. V týmu tedy musíte mít alespoň jednoho člena z těchto států. Podobné omezení naštěstí neplatí pro většinu podobných webů, a pokud je váš projekt zaměřen čistě na české a případně zároveň i slovenské zájemce, je naopak výhodnější ho propagovat přes místní crowdfundingové stránky.

Crowdsourcing

Někdy se ale dostáváte do situace, kdy nejsou úhelným kamenem projektu finance, ale lidská práce nebo výpočetní kapacita. I v takovém případě můžete využít zájmu a ochoty veřejnosti, a to za pomoci crowdsourcingu. Volnou výpočetní kapacitu soukromých počítačů dobrovolných participantů využívá díky distribuovaným výpočtům řada programů pro analýzu „velkých dat“ či náročných výpočetních problémů: SETI@home, Folding@home, ABC@home a mnohé další. Lidskou aktivitu naopak vyžadují projekty jako SETILive, Wikipedia či řada dílčích součástí platform jako CrowdFlower či Crowdspring.

Obzvlášť pokud studujete na umělecké či technicky zaměřené škole, mohou vám být při organizaci vysněných projektů crowdfunding a za určitých okolností i crowdsourcing užitečné. Vždy si ovšem před zahájením podobného projektu ověřte, zda využití těchto prostředků nekoliduje s pravidly na vašem pracovišti, pokud jde přímo o vaši studentskou práci a nikoli aktivitu na škole nezávislou (někde je například povoleno financovat s institucí spojené projekty studentů čistě z grantových prostředků nebo školních stipendií).