„S debatou nad jednotnými testy začínáme již nyní a to hlavně z toho důvodu, abychom zvážili všechna pro a proti takovéhoto zásadního kroku. Potřeba jednotných celostátních testů vzešla především z podnětu krajů, školských odborů, ale i mnohých ředitelů středních i základních škol. Proto budeme právě s nimi probírat argumenty pro a proti včetně možných rizik,“ říká k celé záležitosti ministr školství Marcel Chládek. Podmínkou pro zavedení jednotných zkoušek je podle něj hlavně změna způsobu financování regionálního školství. „Tento způsob je již dnes přežitý a není možné v současném systému financovat školy pouze za počet žáků,“ dodává ministr Chládek. Po této změně mohou být podle něj i připravované přijímací zkoušky jedním z nástrojů, který napomůže udržovat kvalitu regionálního školství.
Dalším důvodem pro zavedení centrálních zkoušek je také chybějící motivace žáků základních škol se zlepšovat v situaci, kdy jsou do maturitních oborů přijímáni téměř všichni přihlášení uchazeči – podle posledních statistik je to až 75 procent žáků. Centrální testy, které budou do škol distribuovány v elektronické podobě, také zjistí, jaké mají žáci předpoklady pro studium v maturitních oborech, a to ověřením zvládnutí obsahu učiva podle rámcových vzdělávacích programů. Ředitelé škol také budou moci objektivně zhodnotit uchazeče pro účely přijímacího řízení. I nadále však budou mít ředitelé možnost výsledek testů doplnit o vlastní dodatečné pohovory nebo zkoušky.
Zkoušky budou vycházet v maximálně možné míře z rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání, aby se předešlo zužování jeho obsahu. Rovněž tak nemůže dojít k jakékoliv deformaci vzdělávací soustavy. „Když pominu fakt, že tato soustava byla v minulosti již deformována, pak je nutné otevřít debatu nad tím, jestli první zkouškou má být až maturita,“ říká ministr školství a dodává, že zavedení plošných přijímacích zkoušek se mu jeví jako jeden z dobrých kontrolních mechanismů českého vzdělávacího systému.