Nereálné představy ministra Chládka o jednotných přijímačkách

Marcel Chládek uvedl zcela přemrštěnou cenu 50 milionů korun za jednotné přijímací zkoušky, která by ve skutečnosti mohla být pětkrát nižší.

• Dle dosavadních zkušeností krajů, kde doposud jednotné přijímačky probíhaly, a rovněž podle odhadu společnosti Scio, která má s přípravou přijímacích zkoušek 15 let zkušeností, by plošné přijímací zkoušky v celé České republice konané v tištěné podobě, ze tří předmětů a se třemi termíny v prvním kole bylo možno realizovat za 10 milionů korun.
• Za co hodlá Marcel Chládek utratit oněch dalších 40 milionů korun?
• Zatím se také nemluví o tom, kolik by stála samotná organizace přijímacího řízení. I tak extrémně vysoká částka 50 milionů korun by pak po započtení času škol a učitelů mohla být ještě vyšší.

„Z pohledu finanční náročnosti by u jednotných PZ možná odpadl škole náklad na pořízení testů, které by ovšem platil stát z peněz daňových poplatníků (zde nechci hodnotit, jaká jsou úskalí centrálně zadávaných veřejných zakázek tohoto typu). Větší část nákladů školy však tvoří náklady na administrativu, poštovné a zpracování výsledků PZ v režimu správního řízení. Tyto náklady by nejspíše zůstaly bez podstatných změn.“ – Mgr. Tomáš Ledvinka, ředitel Malostranského gymnázia v Praze.

Navrhované přijímací zkoušky by byly nespravedlivé vůči dětem.

• Systém, v němž by měly probíhat přijímací zkoušky na střední školy, neumožňuje srovnat testy podle obtížnosti. Přitom zákon toto srovnání přímo vyžaduje: „Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách musí umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení.“ Školský zákon, č. 561/2004 Sb., §60.

Plán jednotných přijímacích zkoušek ignoruje technické možnosti škol.

• Podle Chládkova návrhu by probíhalo testování elektronicky, s využitím systému pro testování 5. a 9. ročníků.
• Systém umožňuje pouze elektronické testování. Střední školy ale nemají dostatečné počítačové vybavení, aby mohly zároveň otestovat všechny uchazeče, je to využitelné pouze pro školy s nízkým počtem uchazečů. Jak by probíhaly přijímací zkoušky na škole, která má 300 uchazečů, ale jen 30 počítačů?
• Argument MŠMT, že by si školy mohly testy vytisknout, je v současnosti zcela nereálný. Testy je potřeba vyhodnotit a s výsledky pracovat, což tento systém neumožňuje. Jak by v takovém případě, kdy se tisknou testy a zadávají postupně, mohla být zajištěna bezpečnost přijímacího řízení proti předčasnému prozrazení? Srovnávat testování z elektronické a tištěné verze testů může znevýhodnit jednu skupinu dětí.

„Organizace zkoušek on-line bude v mnoha školách pro nedostatečné vybavení či prostory, popř. masívní zásahy do organizace výuky, nemožná. Dotisk zadání ve školách má svá rizika – v den zkoušky je to pozdě, v předstihu je velmi pravděpodobný únik zadání do médií všeho druhu.“ Ing. Alfréd Dytrt, ředitel Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem.

Otázky vznesené k návrhu jednotných přijímacích zkoušek vycházejí z mnohaletých zkušeností společnosti Scio s vývojem a organizací přijímaček na stovkách škol a v mnoha krajích. Ministr Chládek se rozhodl objevovat již objevené. Bohužel to chce dělat za peníze daňových poplatníků, bez zkušeností a za naprosto přemrštěné ceny.