Vzdělávat se mimo školu? Dnes jsou možnosti neomezené

23.06.2014 | , Studentskefinance.cz
STUDENT


Téma celoživotního vzdělávání je v současné době čím dál aktuálnější. Důvodem je rychlý pokrok ve využívání moderních technologií, které se stávají naší každodenní součástí. Díky nim odborníci na vzdělávání a pracovní trh očekávají zánik některých profesních oblastí a již dnes roste tlak na zaměstnance ze strany zaměstnavatelů na rozšiřování dovedností a znalostí. Lidé mají problém udržet se v zaměstnání nebo si najít novou práci. Celoživotní vzdělávání se tak stává nutností, nikoli volbou. Potvrzují to vysoká čísla nezaměstnanosti.

Česká ekonomika čelí stále vysoké nezaměstnanosti, ačkoli míra nezaměstnanosti v květnu poklesla až na 7,5 procenta a dostala se na úroveň května 2013. Počet nezaměstnaných je pod hranicí 550 tisíc. V březnu to bylo přes 600 tisíc lidí bez práce. Lidé, kteří nejsou ochotni se učit novým věcem, na trhu práce proto obstojí jen těžce. Rozšiřovat své dovednost musejí nad rámec svého klasického vzdělání.

Trend pociťují i odborníci ze vzdělávacího institutu CEMI. „Pokud chtějí lidé obstát v těžké konkurenci na trhu práce, musí počítat s tím, že jim nebude stačit, pokud získají nějaké formální vzdělání. Dnes již není žádnou zárukou ani vysokoškolský diplom. Lidé musejí být přístupni studiu v průběhu celého života,“ míní podle zkušeností Mgr. Štěpán Mika, ředitel institutu CEMI.

O tom, zdali je člověk schopný pracovat alespoň uživatelsky s počítačem, už žádný personalista nepochybuje a tuto kolonku na životopise rychle okem přehlíží. Dnes je to požadavek dokonce i u dělnických prací. Lidé si mohou základy IT doplnit díky kurzům docela snadno. Na internetu je jich bezpočet.

Je potřeba nových znalostí

Jasným příkladem potřeby nových znalostí jsou cizí jazyky. Ne nadarmo platí přísloví: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“. Angličtinu na komunikativní úrovni dnes zaměstnavatelé považují za standard. Druhý jazyk už většinou lidem chybí. Na trhu je mnoho možností, jak si výukou znalost jiných řečí doplnit. Co se týče peněz, jedná se o investici v tisícikorunách. Hodina výuky stojí průměrně od sto po 250 korun. Kapitolou samou o sobě je výuka jazyka v cizině, která je podle odborníků velmi efektivní. Navíc může člověk jazyk aktivně používat při cestování či v každodenní komunikaci s obyvatelstvem v dané destinaci.

Kromě institucí nabízejících jazykové kurzy se k doplnění vzdělání hlásí i řada středních či vysokých škol, které nabízejí nejrůznější formy vzdělání tak, aby si mohli vybrat i zaměstnaní a zaneprázdnění lidé. Popularitě se dnes dostává distanční formě vzdělání prostřednictvím internetu, takzvanému e-learningu.

Možnost zkráceného studia dnes otevírá další pomyslné dveře za druhým výučním listem pro učně, kteří jej mohou získat během jediného roku. Všechny školy totiž mohou přijmout všeobecné vzdělání a student si může doplnit na škole jen odbornost v oboru.

Rekvalifikace zdarma i v řádu tisíců korun

Vzdělávání dospělých na středních školách se dnes děje například díky projektu UNIV Národního ústavu pro vzdělávání prostřednictvím rekvalifikačních kurzů pro dospělé. Na mnoha programech se podílí Ministerstvo školství a státní i soukromé instituce či občanská sdružení. Rekvalifikační kurzy lze vyhledat prostřednictvím webových stránek. Vždy je potřeba zkontrolovat, zdali obsahují rovněž akreditaci ministerstva školství. Zprostředkovávají je i úřady práce či personální a náborové agentury. V případě základů práce s počítačem musí člověk počítat s investicí kolem šesti tisíc korun. Cena kurzu internetového marketingu v praxi stojí přes 20 tisíc korun.

V dnešní době existují příspěvky na kurzy od státu i ty, které jsou zcela zdarma. Buď je vyberou úředníci na úřadu práce, nebo lze přijít s kurzem vlastním. Člověk musí být veden v evidenci úřadu práce. Nárok pak má na čerpání částky na zvolenou rekvalifikaci v maximální výši 50 tisíc korun pro jednoho člověka na tři roky. Nezaměstnaný má právo kurz odmítnout.

Zdarma jsou přednášky

Studium formou takzvaného e-learningu si postupně nachází místo i na českých vysokých školách jako oblíbená forma dálkového studia. Součástí jsou i konzultační hodiny a to například i o víkendech. Studuje se i po večerech. Studium na vysoké škole se samozřejmě platí. Záleží na oboru a škole. Levnější semestry na vysokých školách například humanitně zaměřených vyjdou na částku kolem deseti tisíc korun. Vysoké školy cestovního ruchu se pak pohybují i kolem 60 tisíc korun za semestr. Kurzy nabízejí i vysoké školy, přičemž se částky mohou pohybovat od pár stovek korun až po statisíce za semestr. Pro zdárné přijetí do kurzů na vysokých školách je vyžadováno ve většině případů dokončené středoškolské vzdělání, ačkoli existují i případy výjimek. Absolventi získají osvědčení o absolvování kurzu.

Častěji, než tomu bylo v minulosti, se univerzity začínají starat o seniory i handicapované lidi a nabízejí různé formy vzdělání v rámci takzvané univerzity třetího věku. Studentem se může stát každý člověk, který je v důchodovém věku či držitel průkazu ZTP nebo ZTP/P pro zdravotně hendikepované osoby.

Články ze sekce: STUDENT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.