Podnikání při studiu

Ne všem vyhovuje nechat se zaměstnat. Pokud má student a nejen on nápad či ideu, co by mohl dělat a co by mu mohlo přinést nějaký zisk, může se pustit do podnikání na základě živnostenského oprávnění. Rozjezd firmy nemusí být vždy spojen se statisícovými výdaji. Současná doba nabízí určitě řadu možností, jak se na trhu uplatnit a k tomu může začínajícímu podnikateli stačit třeba pouze stůl s počítačem připojeným k internetu.

Rozhodne-li se tedy student začít pracovat na vlastní pěst, musí počítat s tím, že na rozdíl od zaměstnání je nejen samotné zahájení, ale i průběh podnikání podstatně složitější. Podnikatelé musí splnit řadu požadavků, obejít několik úřadů a nejen na počátku, ale každoročně plnit zákony dané povinnosti.

Živnostenský list

Prvním krokem, máte-li ideu v jakém oboru byste rádi podnikali, je vybrat, zvolit si vhodnou živnost. Zákon o živnostenském podnikání – především jeho příloha – by vám ve výběru měl pomoci. Radu můžete hledat také přímo na živnostenském úřadu, kde je třeba o živnost požádat. Vyberete-li si některou z volných živností, budete muset splnit pouze obecné podmínky pro získání živnosti, tedy žádné odborné znalosti či vzdělání.

Výběr živnosti je dobře zvážit vhledem k možnosti uplatňovat výdaje procentem z příjmů  (výdajové paušály). Různé živnosti mají určena různá procenta. Ne všechny profese mají vysoké náklady, proto tento způsob zdanění může být pro mnohé podnikatele výhodný.

Běhání po úřadech můžete vynechat

V minulosti bylo nezbytné, při zahájení podnikání navštívit hned několik (živnostenský úřad, finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu). Dnes je možné využít tzv. Jednotný registrační formulář, který lze podat na obecních živnostenských úřadech, kde jsou pro tento účel zřízena takzvaná Centrální registrační místa. Více jste se o témto problematice mohli dočíst v článku Jak na úřady při zahájení podnikání?.

Studenti jako osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost

Podnikatelé stejně jako zaměstnanci jsou povinni platit sociální a zdravotní pojištění. Od letošního roku je maximální výše odvodů (strop) stanovena pro všechny stejně. Pojistné také nově nespadá do výdajů na zajištění a udržení příjmů. Jak u sociálního tak u zdravotního pojištění se rozlišují osoby, které vykonávají výdělečnou činnost jako hlavní nebo jako vedlejší. Pokud podnikatelé patří mezi osoby vykonávající vedlejší činnost, nejsou v určitých případech povinny platit zálohy. Na studenty, kteří podnikají je pohlíženo právě jako na osoby vykonávající vedlejší činnost, což je pro ně určitá forma zvýhodnění. Nejsou tedy povinni platit zálohy, případně je mohou platit v nižších částkách.

Je-li student úspěšným podnikatelem a vydělává, bude v následujícím období povinen platit zálohy ve vypočtené výši. V opačném případě, bude ale od záloh osvobozen.

Daně a daňové přiznání

Daň z příjmů musí platit jak zaměstnanci tak podnikatelé. Navíc podnikatelé jsou povinni podávat daňové přiznání a odevzdat je do konce března, nezpracovává-li jim daňové přiznání daňový poradce. Nevyhnou se ani přehledům pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. I v případě, kdy student podává daňové přiznání může si uplatnit v daňovém přiznání nejen , pokud k daňovému přiznání doloží potvrzení od školy.

O daňové zvýhodnění rodiče nepřijdou

Zákon o daních z příjmů umožňuje rodičům, za splnění podmínek uvedených v § 35c, odst. 6, uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Student i když podniká nebo si přivydělává jako zaměstnanec je dle tohoto zákona stále veden jako nezaopatřené dítě a rodiče si mohou uplatnit daňové zvýhodnění. Zákon nestanovuje žádné limity pro příjmy dítěte, na které rodiče chtějí uplatnit daňové zvýhodnění.