Důchodové pojištění

Před rokem 1996 byla doba studia po skončení povinné školní docházky do dosažení 18 let věku dobou pojištění (započítávala se v plné výši a rovněž měla vliv na výši důchodu) a dalších nejvýše šest let studia náhradní dobou pojištění (započítávala se v poměrné výši 80 % jen pro vznik nároku). Po roce 1995 se započítávalo pouze těch nejvýše šest let po dosažení věku 18 let, opět jako náhradní doba pojištění. Studenti, kteří studovali například magisterské studium o rok déle, tedy šest let, si přišli na zhruba pět let pojištění, kdy za ně platil pojistné stát. Pokud to porovnáme s dobou pojištění 25 let, která je povinná při odchodu do důchodu před rokem 2010, tak tato doba studia je vlastně pětina potřebné doby pojištění.

Od 1. 1. 2010 už se studium nezapočítává jako náhradní doba pojištění. Kromě této změny se zvyšuje důchodový věk až na 65 let a potřebná dobu pojištění až na 35 let.

Čerství absolventi ale nemusí panikařit, náhradní doby pojištění získané před rokem 2010, se budou hodnotit podle dosavadních pravidel. Studenti, kteří začali studovat před rokem 2010 a skončí po něm, tak budou hodnocení podle dvou systémů.

Studium již není náhradní dobou pojištění!

Od 1. 1. 2010 již studium samo o sobě účast na důchodovém pojištění nezakládá. Studenti však mají možnost, nikoliv povinnost, zajistit si účast na pojištění jiným způsobem, např. pojistit se dobrovolně, příp. nastoupit do zaměstnání či začít vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jestliže se student pro některou z možností rozhodne, je taková účast na pojištění již spojena s povinností odvádět pojistné. Jestliže student nevykonává výdělečnou činnost, žádné pojistné odvádět nemusí ani je za něj nikdo neodvádí.

Studenti v roce 2010 a později se mohou rozhodnout, zda se pojistí

Buď se spolehnou, že potřebných 35 let získají po absolvování studia, nebo začnou přemýšlet o své budoucnosti s tím, že se dobrovolně přihlásí k účasti na důchodovém pojištění. Studium po roce 2009 bude tzv. kvalifikovaným důvodem k této účasti, tedy nepočítá se do celkového omezení maximálně 10 let dobrovolné účasti.

Pokud studenti chtějí, aby se jim doba studia od 1. 1. 2010 započítávala do nároků na důchod, mohou se přihlásit na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému důchodovému pojištění. Minimální výše pojistného činí v roce 2010 částku 1 660 Kč měsíčně.

Nezaopatřené dítě je dle tohoto zákona dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Střední škola

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také:

• doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
• doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána.
• doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy.

Vysoká škola

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také:

• doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
• kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
• doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole.