Návrh Komise si klade za cíl zajistit větší množství pracovních příležitostí, zejména pro mladé nezaměstnané a pro osoby s velmi nízkou formální kvalifikací, jako jsou např. starší pracovníci a pracovníci s nízkou odborností. Zároveň se snaží zvýšit přístup k vysokoškolskému vzdělání, především u studentů z řad dospělých.
Komise prostřednictvím tohoto doporučení naléhavě vyzývá členské státy, aby do roku 2015 vytvořily vnitrostátní systémy pro uznávání neformálního a informálního vzdělávání (viz definice v oddílu „Souvislosti“ níže). To by umožnilo občanům získat úplnou nebo částečnou kvalifikaci na základě dovedností a schopností nabytých mimo rámec formálního vzdělávání. Komplexní systémy uznávání neformálního a informálního vzdělávání mají v současnosti pouze Finsko, Francie, Lucembursko a Nizozemsko.
„Usilujeme o to, aby všichni občané plně využívali dostupných vzdělávacích příležitostí s cílem zlepšit své dovednosti a zaměstnatelnost, ať již na pracovišti, prostřednictvím skupin občanské společnosti nebo pomocí internetu,“ řekla Androulla Vassiliou, komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež. „V době vysoké nezaměstnanosti a nízkého hospodářského růstu je nezbytné, aby Evropa rozvinula správnou kombinaci dovedností a schopností, jež posílí konkurenceschopnost, prosperitu a sociální začleňování.“
Návrh Komise byl zamýšlen jako součást iniciativ „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ a „Mládež v pohybu“ v rámci strategie Evropa 2020. Doplňuje evropský rámec kvalifikací, který podporuje uznávání formálního vzdělávání.
V návrhu Komise na nový program Erasmus pro všechny na období 2014–2020 se předpokládají finanční prostředky pro všechny oblasti vzdělávání, včetně škol, vzdělávání dospělých, vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, jakož i neformálního a informálního vzdělávání.
Další kroky
Návrh Komise bude projednáván v Radě a měl by být přijat ministry školství a mládeže ve dnech 23. a 24. listopadu.
Souvislosti
„Neformální vzdělávání“ probíhá v podmínkách formálního vzdělávání a obecně nebývá zakončeno udělením kvalifikace či diplomu. Obvykle zahrnuje kurzy, workshopy, konference nebo semináře. „Informální vzdělávání“ probíhá na různých místech, například doma, v práci, v rámci sdružení a prostřednictvím každodenní interakce mezi lidmi; zahrnuje výuku jazyků, kulturních norem a norem chování.
V současné době mají komplexní systémy uznávání neformálního a informálního vzdělávání čtyři členské státy:
Ve Francii lze všechny kvalifikace, s výjimkou regulovaných povolání, jako jsou například lékaři, zubní lékaři, veterinární lékaři a architekti, získat prostřednictvím uznání neformálního a informálního vzdělávání. Zájemci o uznání kvalifikace předloží popis svých studijních zkušeností a dovedností/schopností, jichž nabyli. Poté může odborná porota jmenovaná příslušným ministerstvem uznat úplnou nebo částečnou kvalifikaci. Podobný systém existuje v Lucembursku.
V Nizozemsku mohou zájemci pro účely žádostí o zaměstnání nebo formálního uznání zkušební komisí předložit popis svých zkušeností uznávanému orgánu, který vydává „osvědčení o získaných zkušenostech“. Ve Finsku právní předpisy týkající se vzdělávání umožňují uznávání zkušeností v mnoha vzdělávacích oblastech a úrovních.