Studium na vysoké škole rozhodně není žádný med a ještě se k tomu musíte vyznat v mnoha pravidlech. Navíc kolem studia na VŠ panuje mnoho polopravd a omylů, nad kterými se diví i řada kantorů. Pojďme společně tyto mýto vyvrátit.
- Student, který je starší 26 let, platí poplatky
- Pokud zjistíte, že máte málo kreditů, končíte
- Poplatky za delší studium jsou všude stejné
- Předměty vám uznává garant
- Prváci, prváci, svět se vám potácí
Někdy se vám zkrátka rozsvítí až na konci semestru, což už může být pozdě...
Zdroj: Shutterstock
Student, který je starší 26 let, platí poplatky
Student, který dovrší 26 let, rozhodně neplatí poplatky za delší studium, jak se uvádí na některých studentských fórech. S dovršením 26 let ovšem nastává období, kdy za vás přestává platit zdravotní pojištění stát, ale již si ho musíte hradit sami. Pokud nepodnikáte ani nejste zaměstnaní, tak budete muset hradit zálohy na zdravotním pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). V roce 2018 měly tyto zálohy výši 1 647 Kč, v roce 2019 se zálohy pro OBZP zvyšují na 1 803 Kč.
TIP: Na co vše si má dát pozor student po dovršení 26 let
Pokud zjistíte, že máte málo kreditů, končíte
Jestliže již v průběhu studia víte, že budete mít nedostatečný počet kreditů na další postup ve studiu, tak nezoufejte. Pokud projevíte snahu a budete iniciativně nízký počet kreditů řešit, tak pro vás tato situace není bezvýchodná. Kontaktujte studijní oddělení či pedagogického zástupce. Dále si zjistěte, které předměty jsou vyučovány blokově či formou online kurzů. Následně můžete požádat garanta o absolvování předmětu a ten vám může vyjít vstříc, následně zažádáte o dodatečný zápis zvoleného předmětu. A nyní zbývá "jen" předmět úspěšně absolvovat.
Pokud pro nedostatečný počet kreditů budete mít závažné zdravotní či sociální důvody, tak si rovněž můžete požádat o prominutí podmínky pro postup do dalšího semestru, a když budou vaše důvody v souladu se studijním řádem, tak vám budou tyto podmínky uznány.
Poplatky za delší studium jsou všude stejné
Mnoho studentů překvapí vyměření poplatků za delší studium. V tomto ohledu panují rozdíly mezi fakultami i univerzitami. Zákon o vysokých školách zní takto:
„Studuje-li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu."
Jenže výklad je v tomto směru občas volnější a některé fakulty berou odděleně studium bakalářského a magisterského studia. Navíc na některých fakultách vám nemusí být vyměřeny poplatky například i z toho důvodu, že studijní obor, který jste v minulosti neúspěšně studovali, byl natolik odlišný, že vám nebudou vyměřeny poplatky za delší studium u stávajícího studijního oboru. Ale rozhodně na to nespoléhejte. Jedná se spíše o výjimku než o pravidlo.
Můžete rovněž zažádat o prominutí poplatků za delší studium, ale pouze ze zákonem stanovených důvodů.
Navíc nezapomínejte, že každá univerzita si stanovuje svoji výši poplatků za delší studium, které se mohou lišit i mezi jednotlivými fakultami o desítky tisíc za semestr.
Předměty uznává garant
Jestliže chcete uznat předmět, tak první člověk za kterým byste měli jít, je garant, jenž nejlépe rozumí předmětu, který vyučuje. Ten vám sdělí, zdali vaše předchozí zkušenosti (absolvované předměty) jsou dostatečné pro uznání předmětu.
Bohužel na některých českých univerzitách má hlavní slovo při uznávání předmětu pedagogický zástupce, který může všechny vaše znalosti shodit ze stolu a předmět vám zkrátka neuzná. Nezbude vám nic jiného, než absolvovat znovu některé předměty, které budou pro vás triviální a budou vás stát pouze čas. A tak i pokud jste ekonom, IT expert nebo biolog, tak si budete muset odchodit základy ekonomie, IT či biologie.
Tip: Položte dotaz do naší studentské poradny
Po prvním roku šmitec
Mnoho studentů je v prvním ročníku nepříjemně překvapeno, jak je studium náročné a také tím, že si ho představovali jinak. Ano, je lepší na tuto věc přijít už po jednom roce a připravit se na přijímačky na zajímavější vysokou školu. Jenže na některých školách funguje systém, kdy se nabere řada studentů a první ročník poté slouží jako cedník, který oddělí zrno od plev.
Na náročnost a neatraktivnost studia má rovněž vliv to, že na českých vysokých školách i nadále zůstává robustní studijní základ,první ročník bývá velmi obecný a studenti se dostanou k tomu, čemu by se chtěli věnovat velmi pozdě (někdy až na magisterském stupni studia). Nicméně i zde svítá na lepší časy a vysoké školy začínají reagovat volnější skladbou předmětů, ale některými předměty je prostě nutné se prokousat.
Při rozhodování o ukončení studia se neukvapujte a své možnosti konzultujte se staršími studenty i studijním oddělením.
Kde najít relevantní informace o studiu?
Vhodná cesta je se obrátit na starší studenty nebo na studentská fóra či sociální sítě, kde jsou názory a zkušenosti mnoha studentů s jejich studiem. Zde získáte cenný základ, který si následně můžete ověřit na studijním oddělení, protože na studentských fórech se často objevují schůdné informace či podrážděné komentáře od neúspěšných studentů.
Jaké jsou vaše zkušenosti se studiem na vysoké škole a co vás nejvíce zarazilo?