Školné nezavedeme, tvrdí strany s nejvyššími předvolebními preferencemi

Nejobsáhlejší odpověď zaslali komunisté. Jejich vysvětlení, proč školné ne, se opírá o znalosti zkušeností Velké Británie po zavedení školného. V ní se podle Ludvíka Šuldy z KSČM nepotvrdil předpoklad, že příliv peněz od studentů povede ke zkvalitnění vzdělávání, protože peníze jdou jinam. Navíc náklady škol postupně vzrostly za různé servisní služby, včetně reklamy.

Školy se v Británii podle KSČM po odlivu státních peněz začaly orientovat na obory, které školám co nejlevněji a nejrychleji přinesou peníze a dojde k uzavírání pracovišť. Toto ale nevidí jako nevýhodu Svobodní: „Zavedení školného na veřejných školách bude určitě znamenat změnu v poptávce po jednotlivých oborech a některé školy tak budou muset na tuto změnu reagovat zmenšením oborů, aby nebyly dlouhodobě ve ztrátě.“

Svobodní jsou spolu s TOP09 také stranou, která dokáže vyvrátit argument odpůrců školného, jako je právě KSČM, spočívající v tom, že školné se v zahraničí po zavedení prudce zvyšovalo. Svobodní a TOP09 totiž nechtějí školy omezovat určením výše školného.

Zrušení ubytovacího stipendia nebo daně z příjmů pomůže sociálně slabým studentům

Obavu, že si někteří studenti nebudou moci školné dovolit, se snaží Svobodní rozptýlit návrhem na zrušení daně z příjmu. Doporučují i možnost, že by školu studentům platily firmy, pokud by se studenti zavázali k práci pro ni na určitou dobu. TOP09 chce zavést systém vratných a nevratných půjček, klást důraz na prospěchová stipendia. Sociálně slabým studentům by podle TOP09 pomohlo i zrušení ubytovacího stipendia, případně jeho výrazná změna.

ČSSD také odmítá školné a pro vysoké školy hodlá peníze získat jinak: „Chceme zastavit či výrazně upravit předražené a nefunkční projekty minulých vlád typu plošného testování či státní maturity. Chceme také pro financování školství maximálně využívat peníze z fondů EU, které pravicová vláda nedokázala použít.“

Půjčky na školné studentům nepomohou

Lidovci poukazují podobně jako komunisté na zkušenosti ze zahraničí a odmítají zavedení systému půjček jako institutu, který by pomohl studentům při zavedení školného: „Studium i bez školného, není zdarma, je finančně poměrně náročné. Zastánci školného slibují zavedení půjček, které jsou ale také velmi riskantním opatřením. Nejen pro sociálně slabé studenty, ale i pro běžné studenty, kteří posléze vstoupí do manželství, zakládají rodiny a touží po vlastním bydlení, je dost těžko představitelné splácet případné půjčky na studium, zvláště pokud jsou zaměstnáni v průměrně či podprůměrně placených oborech jako například učitelé.“

Další odpůrci školného, Piráti, argumentují podobně: „Považujeme za nežádoucí, aby ke generaci zadlužených majitelů hypoték přibyla i generace splácející studentské půjčky.“ Místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík připomíná i hlavní argument odpůrců školného: „Vzdělání nepovažujeme za zboží. Z pozitivních externalit toho, že se lidé vzdělávají, profituje celá společnost.“

S Piráty nebo s komunisty by nepochybně nesouhlasili Svobodní, kteří spolu s neomezeným školným chtějí, aby stát školy nefinancoval vůbec. „Existence veřejných škol zdarma způsobuje nefér přerozdělování bohatství od lidí bez vysoké školy ve prospěch vysokoškoláků (řidiči kamionů si musí své vzdělání platit sami a ještě skrze daně platí studium vysokoškoláků),“ uvádí Petr Mach za Svobodné.

K ÚVAZE - co takhle platit školné ze stavebka: Jaká je budoucnost stavebního spoření?

Kdy přejít na školné?

Svobodní nechtějí přejít na školné ihned. Domnívají se, že studenti, kteří studují zdarma na vysoké škole, by měli mít právo jí zdarma dostudovat. Zároveň věří, že díky tomuto postoji přesvědčí i zástupce studentů v Radě vysokých škol, kteří doposud školné rezolutně odmítali.

V tomto se liší od TOP09: „I v případě zdárného legislativního procesu by přijetí zákona upravující finanční spoluúčast studentů spolu s vratným či nevratnými půjčkami a jiným způsobem podpory – například úpravou stipendijního systému – by trvalo minimálně rok, spíše rok a půl. Proto je třeba odpovědět, že pracovat je třeba začít hned,“ napsala jejich bývalá poslankyně Anna Putnová, která se mimo jiné zasloužila o novelu vysokoškolského zákona zlepšující postavení studentů-rodičů.

Ne každou stranu zajímá zavedení školného

Postoj Občanské demokratické strany ke školnému je zřejmý, jelikož právě za jejich vlády došlo k pokusu ho zavést. Zato hnutí ANO v době uzávěrky tohoto článku svůj postoj ke školnému úspěšně tajilo. Na jednu stranu panují zvěsti, že se ANO kloní spíše napravo, což by znamenalo, že pro školné budou. Na druhou stranu je podpořil emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, který školné odmítá. Podobně na tom je Úsvit Tomia Okamury. Strana žádný postoj ke školnému nezveřejnila, pro hovoří informací z médií, že za stranu se nyní chystají kandidovat členové Věcí veřejných (strana podílející se na pokusu o zavedení školného), avšak Okamura není pro školné a stejně jako Zlatuška navrhuje zdanění vysokoškoláků. Další strany se pro článek nevyjádřily. Je možné, že otázku školného nemají dosud plně ujasněnou, případně nedokáží úplně odůvodnit svůj postoj. Samostatnou kategorií je Lev21, jejichž kontaktní osoba je podle automatické e-mailové odpovědi mimo republiku. Bohužel ani z programu stran nevyčteme většinou o moc víc než to, že jsou nebo nejsou pro školné. Při čtení programu SPOZ je až příliš zjevné, že netuší, jaký je rozdíl mezi státními a veřejnými vysokými školami, což je u strany s tak vysokými preferencemi velmi smutné.

TIP: Jaký je rozdíl mezi státní a veřejnou vysokou školou?