Grantové návrhy: Nedílná a obávaná součást akademické sféry

Proces od počátku do konce

Grantové soutěže mohou být jednorázové nebo pořádané pravidelně, ze soukromých iniciativ (obvykle korporací či neziskových organizací) i veřejných prostředků. Začínají vždy fází podání žádosti – k té se ještě dostaneme podrobněji. Mohou se ovšem diametrálně lišit v tom, kdo smí žádost podat, zda smí podat více než jednu, jaký má být její rozsah aj. Pak následuje vyhodnocování jednotlivých návrhů recenzenty či stanovenou komisí. Podle toho, o jakou soutěž se jedná, může být dalším krokem rovnou vybrání žádostí schválených k financování, nebo další kolo, v němž se obvykle žádá o sepsání detailnějšího návrhu či osobní prezentaci plánovaného projektu.

Pokud je váš návrh schválen, nastává období samotné realizace projektu, kdy v naprosté většině případů musíte průběžně posílat grantové agentuře zprávy o postupu, rozpisy upotřebení financí a další dokumenty. Zejména v přírodních vědách a technických oborech mohou podobné administrativní aktivity představovat značnou časovou zátěž, jelikož mnohé agentury vyžadují vyúčtovanou každou drobnou položku použitou ve výzkumu a do detailů rozepsaný způsob trávení pracovního času zapojených výzkumníků. Je tedy vhodné se předem domluvit se sekretariátem vašeho oddělení, aby byly všechny materiály odevzdávány včas a v pořádku – jinak hrozí pozastavení financování či jiné postihy. Posledním krokem je pak odevzdání závěrečné zprávy a výstup z projektu (obvykle formou odborné publikace v recenzovaném časopisu a přednášky na mezinárodní konferenci), na jehož základě se vyhodnotí úspěšnost splnění grantu.

Podávání žádosti

V některých grantových soutěžích, zejména těch vícekolových, vám jako žádost postačí tzv. letter of intent: velmi krátké shrnutí problematiky, otázek plánovaných k prozkoumání, dosavadní činnosti vás i týmu a metodologie, kterou plánujete použít. K němu připojíte CV pracovníků napsaných na grantu (přičemž může být omezen jejich počet či minimální dosažené vzdělání). Většinou má však žádost popisovat výše uvedené body v trochu větších podrobnostech a detailněji rozepsat a zdůvodnit finanční požadavky, a tak může mít rozsah přibližně od pěti až po dvacet stran (včetně referencí, bez CV členů týmu) podle toho, o jaký grant se jedná a jaké podrobnosti jsou vyžadovány.

Při podávání žádostí je nutné si dát pozor na to, co vše je požadováno, jaká může být struktura finančních výdajů, komu se smí přiznat stipendium a komu mzda, zda je pro soubor stanoven specifický formát nebo jaká je celková maximální výše stipendií/mzdy, pokud je člověk napsán na více žádostech pro tutéž agenturu. Je obvyklé, že jeden student či zaměstnanec může podat pouze jeden grant jako hlavní řešitel, ale jako člen týmu může být uveden na několika projektech (jejichž počet někdy bývá také omezen, např. u GA UK na tři). Není také od věci si zkusit zjistit od zkušenějších kolegů, jaké nedostatky jim vytkli recenzenti u dřívějších návrhů, a pokusit se těmto vyhnout. Některé věci sice nejsou uvedeny v pravidlech, ale ví se o nich neoficiálně, například že v některých grantových soutěžích se nehledí příznivě na žádosti o proplacení počítačové techniky.

Studentské granty

Již začínající vysokoškolští studenti si mohou podat vlastní grant, mají-li za sebou podporu školitele. Nejznámější v této oblasti jsou granty Grantové agentury Univerzity Karlovy, tzv. „GAUKy“, které mívají uzávěrku v průběhu měsíce listopadu (konkrétní termín se liší mezi interními uzávěrkami jednotlivých fakult). Pro řadu studentů je to úplně první možnost, jak si vyzkoušet samostatnou práci na grantovém návrhu – zkušenost, která se jim v akademické sféře bude ještě velmi hodit.

V žádosti pro GA UK potřebují studenti uvést řešitelský kolektiv a jeho charakteristiku, délku trvání projektu, strukturu a odůvodnění finančních požadavků, stručný úvod do problematiky a dosavadního stavu poznání, přínos, zajištění a cíle projektu, způsob řešení projektu, jeho časové rozvržení a plánovaný způsob prezentace (zpravidla jedna či více publikací a prezentace formou konferenčního příspěvku nebo posteru).

Předpokládaný rozsah a míra detailů se liší mezi jednotlivými obory, proto je vhodné se o zpracování návrhu poradit s vyučujícími a staršími studenty. Pak už nezbývá než jej co nejlépe sepsat, včas podat a v případě schválení k financování dodržet i veškerá následná administrativní opatření. Právě administrativní zátěž u žádostí i průběžných zpráv je důvod, proč patří granty mezi noční můry řady akademických pracovníků a studentů – zároveň se bez nich však akademický svět neobejde a umožňují uskutečnění zajímavých projektů. Čím dříve se naučíte s grantovými soutěžemi pracovat a nemít z nich zbytečné obavy, tím větší výhodu pak budete při svém dalším studiu a kariéře mít.